Včerejší summit EU v Bruselu (snad) napsal pro několik příštích dnů či týdnů jednu z posledních kapitol ságy jménem Řecko. Očekávání trhu byla nastavena poměrně vysoko a z pohledu dosavadní délky jednání bylo v podstatě nemyslitelné, aby se aktéři celého toho spektáklu rozešli bez nějakého jasného řešení. Potud „všechno dobrý“. Na mysl se však vkrádá několik otázek, které zatím odpovězeny nebyly…
• Navržené kroky nejsou řešením, ale odsunutím problému. Řecko a Řekové nikdy v utahování opasků nebyli zrovna přeborníci a nyní si mohou být jisti, že je pro ně záchranná síť de facto připravena.
• Uvedené kroky a postupy také nijak neomezují morální hazard, který mohou národní vlády ostatních zemí tzv. „Club Med“ oblasti (zejména Itálie, Španělsko a Portugalsko) brát. Máte-li cosi jako pojistku, jež vás zachrání v okamžiku přehnané rozhazovačnosti, proč byste se měli uskromňovat?
• Celé řešení resp. jeho struktura je kolosálním geopolitickým vítězstvím Německa. Zatímco velka většina ostatních politiků (Barroso, Sarkozy, Berlusconi…) pronášela temné vize o konci Eurozóny (který klidně v budoucnu může nastat), Angela Merkelová zachovala vyčkávací taktiku a v konečném účtování byla schopna zbytku Evropy „prodat“ svou verzi řešení. V té německý daňový poplatník nebude (zatím) ze své kapsy muset vydat žádné prostředky navíc, Německo si upevnilo svou pozici na mapě Evropy a navíc naznačilo Řecku, že se od něj nenechá vydírat.
• Možná slyším trávu růst, ale uvedené řešení je podle mě zralé na malý test ze strany spekulantů. Prodávat řecké dluhopisy nakrátko v okamžiku, kdy se objeví sebemenší známky problémů na straně Řecka a dotlačit jej k situaci, kdy bude ochota investorů mu půjčit (opět) relativně otřesena je téměř bezriziková cesta, jak vydělat peníze. Řecko do bankrotu přeci nikdy nepůjde…
Jen čas ukáže, zda zvolená cesta byla ta pravá. Docela dobře tomu tak může být a pak se sluší Angele Merkelové zatleskat.
Hezký víkend přeji,