Jak vyšlo najevo na začátku prosince, americká centrální banka poskytla během finanční krize pomoc nejen americkým bankám, ale i zahraničním bankovním domům působícím na americkém trhu. Z aktuální analýzy deníku Financial Times však vyplývá, že záchranné úvěry čerpaly mimo jiné některé nejsilnější světové banky s motivem preventivního zajištění relativně levné likvidity a posílení důvěry v globální finanční systém. Zhruba 55 procent všech prostředků v rámci tzv. Term Auction Facility (TAF) putovalo podle FT americkým pobočkám zahraničních bank, dalších pět procent získaly domácí banky v zahraničním vlastnictví, zhruba 15 procent čerpaly banky německé a asi 12 procent britské finanční ústavy.
Program TAF vznikl v prosinci 2007 jako největší z krizových programů Fedu za účelem poskytování jednoměsíčních úvěrů kapitálově potřebným bankám, od srpna 2008 byl pak program rozšířen o tříměsíční půjčky. Jak informuje FT, více než 20 miliard dolarů si od Fedu v rámci TAF celkem vypůjčily i holandská Rabobank a kanadská Toronto-Dominion, které se jako jedny z mála světových bank pyšní úvěrovým ratingem stupně AAA. Výkonný ředitel kanadské TD Ed Clark k věci uvedl, že využití programu bylo logické navzdory tomu, že jeho banka neměla žádné likviditní problémy. Zdravé banky podle něj byly k čerpání pomoci povzbuzovány autoritami s cílem vyhnout se stigmatizaci slabších institucí.
Například v létě 2008 si TD půjčila miliardu dolarů při úroku 2 až 2,5 procenta, přičemž více než 80 procent kolaterálu mělo úvěrový rating BBB, nejnižší možný přijatelný pro Fed. V té době se přitom tržní výnos u dluhopisů s takovým úvěrovým hodnocením pohyboval kolem sedmi procent. „Napříč celou krizí byla spousta kroků, které nebyly ekonomicky nezbytné, ale byly tou správnou věcí pro systém. Rozhodně z toho nejsem rozpačitý,“ dodává k věci výhodného čerpání záchranných úvěrů zdravými bankami Clark. Podobě nizozemská Rabobank uvedla, že likviditu ze zdrojů TAF měla „pro případ dalšího zhoršování situace na finančních trzích“. Fed jen zdůraznil, že všechny záchranné úvěry byly v plné výši splaceny a že jejich smyslem bylo poskytnout likviditu, odmítl další komentář.
Je však třeba dodat, že v celkovém měřítku všech krizových mechanismů v režii Fedu je zahraniční podíl na čerpání finanční pomoci americké centrální banky mnohem menší. Většina velkých amerických institucí, včetně Merrill Lynch, (27,51 USD, 0,36%) a (4,77 USD, 1,92%), využívaly spíše další programy, jako například Primary Dealer Credit Facility (PDCF). Právě v úvodu prosince odkryl Fed seznam příjemců úvěrů v objemu 3,3 bilionu dolarů v rámci programu PDCF a překvapivý fakt, že tím největším byla švýcarská investiční banka (15,71 CHF, 0,38%), která celkem získala více než jakákoli banka v USA. Téměř 48 mld. USD například čerpala i britská (266,95 GBp, -0,06%).
(Zdroj: FT, Bloomberg)