„Rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodla, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání sazeb na stávající úrovni,“ je většinovým závěrem měnového jednání ČNB v prosinci. „Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako vyrovnaná. Inflace v listopadu byla jen o 0,1 procentního bodu nižší oproti prognóze, když méně rostly ceny potravin a mírně nižší byla i korigovaná inflace bez pohonných hmot a růst regulovaných cen. Meziroční růst cen pohonných hmot byl oproti prognóze naopak vyšší. Nové údaje národních účtů potvrzují pokračující zrychlení meziročního růstu HDP, který ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,8 % a oproti prognóze byl o 0,1 procentního bodu vyšší. Ve srovnání s prognózou měla vyšší příspěvek k růstu HDP hrubá tvorba kapitálu tažená zejména investicemi do zásob a fotovoltaických elektráren, zatímco příspěvek čistého vývozu byl záporný. Proinflačním rizikem prognózy jsou rostoucí světové ceny komodit a aktuálně slabší měnový kurz. V protiinflačním směru působí nižší než očekávaný růst mezd,“ uvedla v záznamu z jednání ČNB.
Zdrojem zvýšených nejistot je ale podle ČNB nadále vývoj v zahraničí zejména v souvislosti s pokračující dluhovou krizí v Evropě a dopady nezbytné fiskální konsolidace. „V diskuzi někteří členové bankovní rady uvedli, že nejistoty jsou natolik velké, že všechny možnosti reakce měnové politiky zůstávají na horizontu prognózy otevřené,“ stojí v záznamu ČNB.
V následné diskuzi o rizicích prognózy inflace někteří členové bankovní rady poukazovali na rostoucí dílčí proinflační rizika, která se projevují v jednotlivých cenových okruzích. Bylo uvedeno, že nákladové inflační tlaky se mohou prosazovat i při nízké dynamice růstu HDP. Jako proinflační riziko byl opakovaně označen růst světových cen komodit tažený poptávkou na nových trzích zejména v Asii. Zazněl ale také názor, že vyšší ceny komodit budou tlumeny v prognóze očekávaným silnějším měnovým kurzem. V diskuzi bylo řečeno, že aktuální i prognózovaná inflace se nacházejí zhruba na inflačním cíli ve výši 2 % a že aktuální měnověpolitická inflace je nízká. Bylo uvedeno, že vývoj peněžní zásoby a úvěrů je nadále umírněný a nesignalizuje inflační tlaky. Protiinflačním rizikem je nízký růst mezd ve třetím čtvrtletí.
Bankovní rada podrobně diskutovala výhled hospodářského růstu a jeho implikace do prognózy inflace. Opakovaně zazněl názor, že prognóza růstu HDP v roce 2011 ve výši 1,2 % je příliš pesimistická. K tomu bylo řečeno, že i když je nejistota spojená s výší očekávaného růstu HDP vysoká, v ekonomice jsou volné kapacity a mezera produktu je výrazně záporná. Inflační tlaky jsou tak velmi utlumené. V diskuzi bylo ale také uvedeno, že odhady mezery produktu jsou ovlivněny i daty z období před vypuknutím globální krize, které nemusely odrážet rovnovážný stav domácí ekonomiky, ale spíše její přehřívání. Ekonomika se tak může aktuálně nacházet blíže svému rovnovážnému stavu a v horizontu prognózy může být i nad ním. To spolu s rostoucími světovými cenami komodit a slabším kurzem znamená proinflační riziko. Bylo také uvedeno, že údaje o tržbách v maloobchodě na konci roku budou významným indikátorem budoucího trendu spotřeby domácností a možného obnovení inflačních tlaků.
Důležitým předpokladem budoucího hospodářského růstu je výhled ekonomické aktivity v zahraničí. Bylo uvedeno, že růst německé ekonomiky může být oproti očekávání vyšší, protože německý vývoz směřuje především na nové trhy zejména v Asii. To by znamenalo proinflační riziko prognózy inflace. Opakovaně zazněl názor, že nejistota spojená s vývojem veřejných financí v eurozóně v souvislosti s pokračující dluhovou krizí může skrze nižší růst v zahraničí znamenat protiinflační riziko. Bylo také řečeno, že stabilní výhled domácí ekonomiky se odráží v nižších nákladech na financování vládního dluhu oproti jiným zemím a že toto je argument pro stabilitu sazeb.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
(Zdroj: ČNB)