Aktualizováno Evropský fond finanční stability (EFSF), který má především stabilizovat ekonomiky zemí na periferii eurozóny, dnes vydal své první dluhopisy a podle očekávání o ně byl mimořádně silný zájem. Ten podle zdrojů skoro devětkrát převýšil nabídku, zadány byly objednávky na dluhopisy v objemu asi 43 miliard eur (více než bilion Kč). Bezprostředně po skončení registrace zdroje sice hovořily až o 50 miliardách eur, zájem je ale i tak o mnoho vyšší, než se původně odhadovalo.
"Vysoká poptávka se patrně bude interpretovat jako známka důvěry v tento mechanismus, a potažmo i v celý eurosystém," myslí si analytik finančního ústavu WestLB Michael Leister. Značný zájem o dluhopisy fondu patrně měli investoři z Asie, kteří chtějí do svých portfolií koupit papíry s vysokými ratingovými známkami.
"Se správci rezervních fondů z Japonska a Číny to šlo vždycky dobře. Ti, a zřejmě i hromada dalších, nakupovali, jako kdyby už nebylo žádné zítra," podotkl analytik makléřské společnosti Monument Securities Marc Ostwald, jehož citovala agentura Reuters.
Záchranný fond EFSF vydá dluhopisy v objemu pěti miliard eur (více než 121 miliard Kč). Fond plánoval, že investorům nabídne úrok od šesti do osmi bazických bodů nad střední hodnotou úvěrových swapů, vzhledem k obrovskému zájmu ale může požadovat výhodnější podmínky. Úrok tak bude činit jen šest bodů nad střední hodnotou úvěrových swapů.
Splatnost vůbec první emise dluhopisů evropského záchranného fondu byla stanovena na pět let. Manažery emise jsou investiční banky HSBC, Citibank a Société Générale CIB. První finanční prostředky, které fond vydá, budou použity na pomoc Irsku. To se stalo první zemí eurozóny, která bude čerpat peníze z EFSF, a celkově druhou zemí, která musela žádat o pomoc, neboť si nebyla schopna zajistit peníze za přijatelných podmínek na trhu.
Mechanismus finanční pomoci je v EU rozdělen do dvou částí: vedle zmíněného fondu EFSF (European Financial Stability Facility) existuje i mechanismus EFSM (European Financial Stability Mechanism).
EFSF byl vytvořen k tomu, aby vydával dluhopisy pro financování úvěrů členským zemím, které se ocitnou ve finančních problémech. Vydané dluhopisy pak budou kryty garancemi, které poskytnou všechny členské země eurozóny, a to do výše 440 miliard eur. Související EFSM je tvořen z peněz, které zajistí Evropská komise. Jako garance zde poslouží rozpočet EU, ovšem jen do výše 60 miliard eur.
Dluhopisy EFSM budou vydávány pouze v eurech, avšak dluhopisy EFSF mohou být i v jiných měnách. V zásadě ale budou hlavně v eurech.
Irsko dostalo v listopadu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) příslib čerpat nouzový úvěr v objemu 85 miliard eur. Zhruba 18 miliard eur má jít z EFSF a kolem 22,5 miliardy eur z EFSM.
Celá záchranná síť má teoreticky mít k dispozici záruky za úvěry až do výše 750 miliard eur (asi 18,2 bilionu Kč). Z toho na eurozónu, respektive na EFSF, připadá zmíněných 440 miliard eur a na Evropskou komisi uvedených 60 miliard eur. Zbylých 250 miliard eur by poskytl MMF.
Efektivní úvěrová kapacita fondu je ale zatím výrazně nižší a nedosahuje ani 250 miliard eur. Příčinou je nedostatek hotovosti i struktura záruk za úvěry, aby si fond udržel nejvyšší rating. Eurozóna proto jedná o návrzích na zvýšení objemu hotovostní složky fondu.
Vzhledem k tomu, že garance za úvěry fondu poskytly jednotlivé státy, ratingové agentury záchrannému fondu přiznaly rating na nejvyšší možné úrovni AAA. Z toho důvodu se čekal i vysoký zájem o dluhopisy. V letošním roce má fond v úmyslu vydat dluhopisy za zhruba 16 miliard eur (asi 387,5 miliardy Kč).
EFSF byl založen loni v květnu, právě v reakci na problémy, do nichž se dostalo Řecko. To se dohodlo s Evropskou unií a MMF, že může do roku 2013 čerpat až 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Musí ale průběžně plnit dohodnuté podmínky, především omezit výdaje.