Charles T. Maxwell se jako analytik zabývá energetickým trhem od roku 1957. V rozhovoru pro Barron's uvedl, že význam Egypta jako producenta ropy je malý, obrovský je ale jeho vliv coby „centra vzdělání, medicíny, technologie a výroby“ v regionu. Podobně má velký vliv na udržení míru v celé oblasti Středního východu. Uzavření Suezského kanálu podle něho pravděpodobné není, pokud by k němu došlo, „nebyla by to pohroma“.
Za současným růstem cen ropy stojí podle Maxwella ekonomické oživení a následná vyšší poptávka. Donedávna také Rusko zvyšovalo svou produkci až na 10,2 miliony barelů denně, nyní ale k růstu nedochází a produkce bude pravděpodobně stagnovat. Navíc se vracejí politické problémy v Nigérii. Tyto faktory však „blednou ve srovnání s dlouhodobými příčinami“ – tedy s tím, že poptávka po ropě roste kvůli zvyšující se globální ekonomické aktivitě. Přitom je stále větší otázkou, zda „za tři, čtyři roky budou ropné společnosti schopny dodat další barely na trh“.
Nyní dosahuje světová produkce asi 87 – 88 milionů barelů denně, celková globální kapacita je podle Maxwella přibližně o 5 milionů barelů vyšší. Do roku 2015 by mohla vystoupit na 95 milionů barelů, pak bude růst jen velmi mírně, nebo bude dosaženo vrcholu produkce. V roce 2020 se objeví první známky toho, že zvýšit produkci již nejde; „budeme si tak muset zvykat na svět, ve kterém potřebujeme stále více ropy, ale dostat ji nemůžeme.“ V roce 2020 by se tak podle odhadů analytika měla ceny ropy dostat na 300 dolarů za barel, což odpovídá 225 dolarům v dnešních cenách. Ceny porostou, protože budou muset omezovat poptávku, která by jinak rostla rychleji než produkce. V roce 2012 by se cena ropy měla dostat na 95 dolarů za barel, pak na 115, 140 a v roce 2015 na 180 dolarů.
Maxwell ale nestraší tím, že by rostoucí ceny ropy samy o sobě výrazně poškodily ekonomiku, riziko představuje spíše rychlost jejich růstu. Snížit potenciální růst by měly o 0,2 – 0,4 procentního bodu. Ropa bude nahrazována například zemním plynem, vedle toho přijdou změny v automobilovém průmyslu a u leteckých motorů. Kolem roku 2030 začne významnou alternativu představovat i jaderná energie. Vedle plynu však budou v procesu přizpůsobení se vysokým cenám ropy hrát největší význam energetické úspory. „V dlouhém období bychom ty změny museli udělat stejně, ale zdá se, že žádat o ně nemá smysl. Musíme k nim být donuceni,“ uvedl analytik.
(Zdroj: Barron's)