Jako hodinky: Ropa nahoru, ekonomika dolů

Hlavní ekonom HSBC Stephen King se přidává k těm, kteří varují, že růst cen ropy negativně ovlivní ekonomiku USA. Poukazuje na to, že v roce 2008 se její cena dostala na 150 dolarů za barel a krátce na to došlo ke kolapsu ekonomiky. I když existovaly další problémy – pád trhu s bydlením, či Lehman Brothers - existuje podle něho mnoho důkazů, že vysoké ceny ropy představují významný faktor, což ukazuje i následující graf cen ropy upravených o inflaci a vyznačených poklesů americké ekonomiky:



King uznává, že kritických hodnot ještě ceny nedosáhly, musely by možná vystoupit až na 150 dolarů za barel. Investoři by ale měli pociťovat nervozitu. Není totiž ani jasné, proč ceny ropy leží tak vysoko.

Na konci minulého roku se zdálo, že tu jsou dva hlavní důvody. Fed a další centrální banky rozvinutých ekonomik sledují nekonvenční monetární politiku, která je široce vnímána jako zneužití jejich schopnosti tisknout peníze. Investoři se tak snaží vyměnit dolary za reálná aktiva, což vede k růstu cen komodit. A protože je kvantitativní uvolňování účinnější v méně zadlužených rozvíjejících se zemích, růst světové ekonomiky se stává náročnější na spotřebu ropy, protože tyto ekonomiky jsou energeticky náročnější. Nyní ale na důležitosti získávají nabídkové faktory. Tunisko a Egypt na trhu nemají velký význam, Libye je ale něco jiného, protože představuje asi 2 % světové produkce. Největší neznámou tak byla vždy možnost politické nestability na Středním východě.

King uvádí, že vyšší ceny ropy mohou lehce poškodit podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru a oslabit tak ekonomickou aktivitu. A pokud je v dané ekonomice zainvestovaný kapitál s tím, že očekávaná průměrná cena ropy bude například 50 dolarů za barel, její růst učiní část tohoto kapitálu neproduktivní. S poklesem poptávky tak bude docházet i k poklesu nabídky a poroste nejistota ohledně volné kapacity. Růst mezd, vyvolaný růstem cen ropy, se nyní jeví jako větší nebezpečí v rozvíjejících se ekonomikách, ale i západ začíná být nervózní. Nejvíce patrné je to u Bank of England.

(Zdroj: FT Alphaville)