Poklesem zareagovaly akcie většiny silných evropských energetik včetně tuzemského na špatné zprávy z Japonska o nouzových řešeních udržování bezpečnosti jaderných elektráren v zemi po pátečním silném zemětřesení. První vlnou poklesů a částečným zhoršováním investičních doporučení tak procházejí tradiční energetiky s vyšší expozicí do jaderného sektoru, ze situace aktuálně naopak těží energetiky orientované na alternativní zdroje. Skupiny protiatomových aktivistů vyrazily do boje za kontrolu bezpečnosti evropských atomových elektráren, k jejich hlasům se přidávají někteří evropští politici v čele s rakouským ministrem životního prostředí a jeho voláním po „zátěžových testech“ elektráren. "Nukleární katastrofa v Japonsku, vyvolaná zemětřesením, změnila hodnotu na jaderné zdroje orientovaných energetiku vůči energetikám zaměřeným silněji na obnovitelné zdroje," uvedl analytik Kepler ve Frankfurtu Ingo Becker. "Nejvíce ze situace vytěží vodní zdroje, které jsou podobně jako jaderné bezemisní a jejích síla je masová, nikoli lokální," dodal.
Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich bude po událostech v Japonsku žádat zátěžové testy na jaderných elektrárnách v Evropě, podobné těm, jaké se dělají u bank v době krize, uvedl v rakouské televizi ORF2. Podle ministra je především potřeba ověřit, zda jsou elektrárny bezpečné v případě zemětřesení a jaký je stav jejich chladícího systému. "Chceme, aby elektrárny měly nejvyšší bezpečnostní úroveň, anebo aby byly uzavřeny," prohlásil. Rakouský postoj je celkově velmi ostře vyhranění proti jaderné energetice. Znovu kritizovalo rozhodnutí německé vlády o prodloužení životnosti německých jaderných elektráren, rakouští ekologové takřka nepřetržitě bojují proti české jaderné elektrárně Temelín či Mochovcům na Slovensku.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Německo prozkoumá, zda si z havárie v Japonsku potřebuje pro sebe vyvodit nějaké poučení. Zdůraznila ale, že německá jaderná zařízení jsou bezpečná. Její vláda na podzim 2009 nechala odhlasovat v parlamentu prodloužení životnosti německých jaderných elektráren v průměru o 12 let a objevují se první spekulace o možném zrušení tohoto kroku. Také němečtí ekologové situace ihned v sobotu využili k protestům a požadavku na uzavření jaderných elektráren, které podle nich představují velké nebezpečí pro obyvatelstvo.
To, že by německá vládá skutečně mohla zrušit rozhodnutí, kterým prodloužila životnost německých jaderných elektráren, prohlásil ministr zahraniční Německa Guido Westerwelle, který je šéfem menší koaliční strany Svobodných demokratů. "Dovedu si to představit," uvedl. Eurokomisař pro energetiku Günter Oettinger již dříve uvedl, že starší německé jaderné elektrárny musí projít přísnou bezpečnostní prohlídkou a odmítl vyloučit jejich uzavření, pokud to bude nezbytné. Ke kontrole v německých atomových elektrárnách vyzval i ministr životního prostřední Norbert Roettgen. Podle něj by Křesťanskodemokratická strana (CDU), jíž je členem a které šéfuje kancléřka Angela Merkelová, měla znovu otevřít debatu o jaderné energetice. Členem CDU je i eurokomisař Oettinger. Dříve zastával post premiéra spolkové země Bádensko-Württembersko, kde straně hrozí v zemských volbách ztráta pozic.
Merkelová oznámila, že se uskuteční diskuse o jaderné energetice s jednotlivými spolkovými státy, a vyjádřila přání, aby se o tomto tématu jednalo na evropské úrovni. „Bezpečnostní normy budou velmi bedlivě prozkoumány, na základě závěrů japonských expertů, abychom si z nich vzali ponaučení,“ uvedla Merkelová. „Tato nehoda (Fukušima v Japonsku) ukazuje, že žádné bezpečnostní záruky neexistují,“ ozvali se také Zelení ve Francii. Také v Itálii několik představitelů levicové opozice vyzvalo vládu, aby ustoupila od návratu k jaderné energetice, o němž rozhodla v roce 2008.
Tuzemským jaderným elektrárnám podobné problémy jako v japonské elektrárně Fukušima poškozené silným zemětřesením nehrozí, tvrdí předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jaderné elektrárny jsou podle ní projektovány i na případná zemětřesení podle nejlepších mezinárodních standardů. Více oproti Japonsku jsou pak dle Drábové v ČR zajištěny jaderné zdroje proti blackoutu, přerušení dodávek do samotné jaderné elektrárny v případě přírodního neštěstí. „I když jsme v seismicky klidné lokalitě, máme zabezpečení podle nejlepších mezinárodních požadavků, " uvedla Drábová. Zemětřesení formátu japonských 8,9 stupně Richterovy škály v tuzemsku zcela vylučuje. Za klíčové u Japonska označila, že se podařilo ve všech reaktorech zastavit štěpnou řetězovou reakci okamžitě po zemětřesení.
Za zásadnější problém pro jaderné elektrárny Drábová označuje blackout, tedy situaci, kdy se elektrárna samotná ocitne bez elektrické energie. " Naše elektrárny jsou ale pojištěny v tomto směru ještě více, než je mezinárodní praxe. Například Temelín si může proud dotáhnout až z Lipna," uvedla. Podle dřívější studie vědců z Ústavu fyziky Země nemůže Jadernou elektrárnu Temelín (JETE) ohrozit žádná možná intenzita zemětřesení. V okruhu 20 kilometrů od Temelína je podle odborníků 12 zlomů, tedy míst, kde by teoreticky mohlo vzniknout zemětřesení. Většina z nich ale podle dosavadních poznatků vědců není aktivní. Ústav fyziky Země pozoruje zemětřesnou aktivitu kolem Temelína nepřetržitě od roku 1991. Za posledních 16 let zaznamenaly přístroje stovky otřesů, většinou ale jen nepatrných. Podle požadavků Mezinárodní agentury pro atomovou energii se musí zemětřesná aktivita kolem jaderných elektráren měřit nejméně tři roky, ale pokud možno i déle.
Páteční zemětřesení vyřadilo v části komplexu japonské jaderné elektrárny Fukušima z provozu chladící systém, což znamená hrozbu přehřátí. Po rozhodnutí zaměstnanců o odpuštění lehce radioaktivní páry je nyní hlavním problémem udržet odvoz zbytkového tepla, tedy chladit reaktory dostatečně vodou. Po dnešním výbuchu vodíku v hale třetího reaktoru japonské jaderné elektrárny Fukušima jsou nefunkční chladicí systémy již na třech reaktorech. Ve Fukušimě bylo rozhodnuto o nouzovém způsobu chlazení načerpáním mořské vody do reaktorů. To velmi pravděpodobně povede k nevratnému poškození elektrárny, kterou již nebude možné vrátit do provozu před zemětřesením.
V pátek zasáhlo Japonsko zemětřesení o síle 8.9 stupně, které spolu s mohutnou tsunami zničilo stovky kilometrů dlouhý pás severovýchodního pobřeží ostrova Honšú. Oficiální údaje zatím hovoří o více než 1400 mrtvých, což jsou identifikované oběti; skutečný počet může ale překročit 11.000. Zemi dnes postihlo další dodatečné zemětřesení, které japonskou metropoli zasáhlo intenzitou 6,2 stupně Richterovy škály. Epicentrum zemětřesení se nacházelo 140 kilometrů od Tokia směrem k jaderným komplexům ve Fukušimě. Guvernér Tokia po dnešní druhé explozi v elektrárně Fukušima 1 nařídil měření úrovně radiace v metropoli. Fukušima 1 je od milionového hlavního města vzdálena asi 240 kilometrů severovýchodně. Problémy jsou i v dalších třech jaderných elektrárnách, z nichž nejbližší - Tokai - je od metropole vzdálena 120 kilometrů. Energetická společnost Tepco odložila na dnešek plánované střídavé tříhodinové vypínání proudu v osmi prefekturách a řadě měst, včetně částí Tokia. Ke snížení spotřeby proudu, kterého je v zemi nedostatek, se snaží přispět například regionální železnice, které dnes zrušily své spoje, nebo výrazně omezily jejich počet.
První odhady ekonomů o dopadech zemětřesení na základě dosavadních kusých informací hovořily o tom, že se katastrofa projeví ekonomickým zpomalením v druhém čtvrtletí, v dalších kvartálech by ovšem rekonstrukční práce měly ekonomický růst opět nastartovat. Nehoda v jaderné elektrárně Fukušima, kterou vlastní společnost Tokyo Electric Power Co (Tepco), ale dodala škodám novou dimenzi. Úřady již evakuovaly nejméně 140 tisíc lidí z okolí elektrárny a snaží se dostat opět pod kontrolu problémový reaktor, který již nyní představuje největší jadernou katastrofu od výbuchu atomové elektrárny v Černobylu v roce 1986.