Finanční trhy mají pověst navýsost racionálního prostředí, kde pro emoce prostě a jednoduše není místo. Nic však není realitě vzdálené více. Makléři a bankéři jsou v mnoha ohledech větší panikáři, než průměrný občan a o jejich pověrčivosti by se daly vyprávět příběhy. Velká většina z nich vytrvale věří na „lednový efekt“, Mikulášský růst trhu (angl. „Santa Claus rally“) nebo vánoční zdobení výloh (angl. „Window dressing“). Nadcházející období dubna a května nepochybně – jako ostatně každý rok – oživí pořekadlo „sell in May and go away“.
Uvedené sousloví radí investorům prodat alespoň část svých akcií před či v průběhu měsíce května a utržené peníze uložit na dluhopisovém nebo peněžním trhu. Tam by měly lenošit nějakých šest měsíců a zpátky do akciového trhu by se měly vrátit až v listopadu. Zní to sice stejně důvěryhodně jako věštění z kávové sedliny, ale empirická data tuto tržní „pověru“ do značné míry potvrzují. Je totiž spolehlivě prokázáno, že výnosy akciového trhu v období května až října jsou v mnoha zemích systematicky nižší, než krátkodobá (z definice bezriziková) úroková míra. To sice staví na hlavu teorii efektivních trhů, která nic takového nepřipouští, ale svět je často barevnější, než si akademici myslí. Mnoho investorů má navíc stále v živé paměti události 6. května loňského roku, kdy hlavní americké akciové indexy v řádu několika málo minut oslabily o téměř 10%, aby se stejně rychle vrátily zpátky. Podle oficiálního vyšetřování šlo sice o chybně vložené pokyny na prodej futures kontraktů, trhu to však nevysvětlíte a pro mnoho jeho účastníků je to jen další potvrzení výše uvedené hypotézy.
Bez ohledu na popsaný „květnový efekt“ přineslo toto úterý informaci, která by neměla zapadnout v zapomnění. Podle Financial Times se zákonodárci amerického státu Utah rozhodli umožnit obyvatelům města Salt Lake City platit zlatými a stříbrnými mincemi s ražbou bizona a orla. To sice samo o sobě ještě neznamená proklamovaný návrat ke zlatému standardu, ale je to jedna z prvních indikací, že uvolněná měnová politika centrální banky Fed není přijímána jednoznačně.
Poslední zajímavostí nedávných dní je situace kolem akcií firmy vlastnící jadernou elektrárnu Fukushima Dai-Ichi, Tokyo Electric Power Company. Její akcie se po informacích o problémech v elektárně sesunuly z hladiny téměř 2,200 jenů na necelých osm set. Po více či méně zmatečných zprávách o vyřešení problémů vystoupaly na 1180 jenů, aby se po potvrzeném úniku radioaktivity sesunuly opět na necelých osm set. Včerejšek přinesl zatím oficiálně nekomentované drby o znárodnění celé firmy – cena je 566 jenů. A pak, že nakupovat levně se vyplatí…
Pozn.: Připraveno pro tištěnou verzi LN