Řecko je insolventní a investoři se musejí připravit na vyhlášení státního bankrotu a restrukturalizaci dluhu. Řekl to dnes šéf respektovaného německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Dluhy Řecka jsou podle něj příliš vysoké a země si s nimi sama neporadí. Pokud by ale tamní vláda sáhla k restrukturalizaci, mohla by se s problémy vypořádat. Restrukturalizace řeckých dluhů by v západoevropském prostoru znamenala první státní bankrot za zhruba 60 let.
"Je zřejmé, že Řecko je insolventní. Musíme dát jejich dluhy na stůl a zbavit tu zemi alespoň části té obrovské dluhové zátěže," podotkl Sinn v rozhovoru na televizní stanici Reuters Insider. Dluh Řecka se pohybuje kolem 300 miliard eur (zhruba 7,3 bilionu Kč) a už v příštím roce by měl představovat asi 158 procent hrubého domácího produktu.
Na možnost restrukturalizace se tak podle něj budou muset připravit i věřitelé. "Věřitelé by měli vědět, že není možné po celém světě bezmyšlenkovitě rozhazovat peníze, kdykoli se naskytne příslib vysokého zhodnocení," uvedl ekonom.
Evropa se snaží Řecku v obtížné situaci pomoci a loni v květnu mu ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem poskytla tříletou půjčku v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podle šéfa Ifo se po roce ukazuje, že pomoc má mizivý účinek.
Ministři financí některých zemí eurozóny se podle německého časopisu Der Spiegel činitelům Evropské centrální banky svěřili, že mají obavy, zda bude Řecko schopno splnit své fiskální cíle. Navrhli proto, aby země dluhy raději restrukturalizovala. Evropská unie i ECB myšlenku restrukturalizace řeckého dluhu prozatím odmítají.
"Od politiků se očekává, že budou restrukturalizaci dluhů odmítat tak dlouho, dokud k ní nepřistoupí. Jak už můžeme vidět u záchranných úvěrů, vlády říkají, že žádný nepotřebují, až o něj nakonec požádají," poznamenal analytik společnosti Capital Economics Ben May.
V samotném Řecku už ale myšlenka restrukturalizace dluhu není tak nepředstavitelná, jako byla ještě před pár měsíci. Zabývají se jí někteří politici i veřejnost a snaží se vládu přesvědčit, aby tuto variantu vzala v úvahu. I když vláda zatím odolává, přetrvávající hluboká recese a vysoká nezaměstnanost s mizivým pokrokem v reformě státních financí už přivedly k této myšlence i některé členy kabinetu.
Stoupenci restrukturalizace se ale zdráhají navrhnout drastická opatření ve formě krácení jistiny, kterou je třeba u státních dluhopisů splatit. O jiných možnostech jako je prodloužení splatnosti dluhopisů anebo snížení platby kuponů, už se ale veřejně hovoří. Přitom i tato možnost byla dlouho v Řecku tabuizována.
I když Řecko čerpá zahraniční finanční pomoc, trhy příliš nevěří, že země bude schopna se z problémů dostat, aniž by sáhla k nějaké formě restrukturalizace. Takzvaný spread, tedy rozdíl v úročení desetiletých dluhopisů řecké vlády a srovnatelných německých papírů, už dosahuje skoro deseti procentního bodů. Tak vysoké náklady na obsluhu dluhu se obecně pokládají za dlouhodobě neudržitelné. Ratingové agentury navíc srazily hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka hluboko do spekulativního pásma, což situaci ještě víc komplikuje.
Řecký premiér Jorgos Papandreu trvá na tom, že restrukturalizace dluhu by měla katastrofální dopady na banky i na penzijní fondy, které mají v portfoliích řecké dluhopisy. V takové situaci by bylo téměř nemožné, aby se Řecko mohlo v dohledné době vrátit na finanční trhy a pokusit se půjčit si tam peníze. Země by tak podle premiéra byla asi mnohem déle závislá na pomoci dárců.
Španělsko, na rozdíl od Řecka, podle šéfa institutu Ifo akutním finančním problémům nečelí. "Na Španělsko se trhy v tuto chvíli nedívají," podotkl Sinn.