Aktualizováno Dva hlasy proti restrukturalizaci řeckého dluhu jako kroku, který nic nevyřeší, naopak situaci ještě zhorší, zazněly z Evropské centrální banky ústy Christiana Noyera a ze soukromého sektoru od šéfa největší evropské pojišťovny Allianz Michaela Diekmanna. Ten uvedl, že Řecku nepomůže pouze více finanční pomoci, ale především jasný plán rozvoje jeho ekonomiky, který jí umožní růst. Noyer označil případnou restrukturalizaci za horor.
„Řecko nemůže být zachráněno skrze restrukturalizaci dluhu, ale ani mu nepomůže pouhé dodání dalších peněz. Řecko potřebuje především plán rozvoje průmyslu a ekonomiky, podobný Marshallovu plánu,“ uvedl šéf Allianz Diekmann s připomínkou amerických fondů na rozvoj západní Evropy po druhé světové válce, které měly také pomoci šíření komunismu. „To, čím můžeme zemi skutečně pomoci, je posbírat část pracovních míst a výrobu z dalších částí Evropy i z Asie a přesměrovat ji do Řecka. Z pohledu současné situace takovému přesunu z dalších zemí střední a východní Evropy nebo Asie nic nebrání. To je ten krok, který by Řecko postavil zpět na vlastní nohy,“ uvedl Diekmann pro německý list Bild.
S jeho slovy souhlasí šéf německo-řecké obchodní komory Martin Knapp. „Řecku chybí silný průmysl, potřebuje silný obchodní model, který mu pomůže růst,“ uvedl Knapp. Turismus a lodní přeprava se na hrubém domácím produktu země podílejí zhruba jednou pětinou. Největšími exportéry ze země jsou převážně rodinné firmy, soustředící se na potraviny. Vedle toho, co vyroste (tradiční olivy, ovoce a zelenina) je to silně mlékárenství (sýry či řecký jogurt). V exportu dle SITC proto bezmála 20% podíl nalezneme v kategorii potravin a zvířat. Zastoupení ve vývozu je zhruba stejné, jako u průmyslových výrobků, vyváží se také chemie (cca 14 %). Největšími vývozními destinacemi jsou pro Řecko ekonomiky Německa a Itálie (nad 10 %), dále Kypr a Bulharsko. Pětku exportních destinací s více jak 5% zastoupením doplňují Spojené státy. Struktura exportu vede k tomu, že je značně diverzifikován.
„To, čím musí být Řecko podpořeno, je plán rozvoje ekonomiky, ne úspory,“ přidává se k hlasům Diekmanna či Knappa Jörg Hitze, ekonom Hamburg World Economy Institute. „Potřebuje stimulační balíček, ne úsporný,“ řekl pro CNBC. Podpořit další úsporné kroky vlády odmítl lídr hlavní opoziční konzervativní strany Antonis Samaras. V minulosti strana vládu podporovala. Také ekonom Christoph Weil míní, že bez takového kroku země zůstane uvězněna v recesi a překvapivý růst ekonomiky v prvním čtvrtletí roku na tom nic nemění. „Není to změna trendu, ekonomika zůstává recesní,“ uvedl. EU očekává, že tamní ekonomika letos klesne o 3,5 procenta. Úspory postihující penze, mzdy veřejného sektoru, domácí poptávku pomohou rozpočtu, ale ne růstu. Země sice potřebuje peníze, které jí mohou dle lokálních zdrojů Kathimerini dojít již v červenci, pokud neobdrží další tranší pomoci EU a MMF, ale hlavně investice do ekonomiky.
Jednou z cest k nim je privatizace, na kterou tlačí EU i MMF. Premiér Papandreu po večerním jednání v pondělí nastínil plán úvodních kroků. Řecká vláda chce novými fiskálními opatřeními najít ještě do letošního rozpočtu šest miliard eur a privatizovat prý začne okamžitě, aby si zajistila další krizové úvěry. Opatření by měla snížit deficit rozpočtu na plánovanou úroveň 7,5 procenta HDP, uvedlo řecké ministerstvo financí po mnohahodinovém jednání vlády. Podrobnosti plánovaných fiskálních kroků vláda sdělí příští týden, uvedl vládní mluvčí Jorgos Pelatotis. Plán by měl být předložen parlamentu počátkem června.
Ministr financí Jorgos Papakonstantinu uvedl, že vláda se rozhodla "okamžitě přikročit" k prodeji státních podílů v několika velkých podnicích. Půjde zejména o telekomunikační společnost OTE, banky Hellenic Postbank a dva největší řecké přístavy v Soluni a Aténách, a poté například o soluňskou a aténskou vodárenskou společnost, elektrárenský podnik Public Power i společnost OPAP, největšího provozovatele sázek v Evropě.
Mezinárodní měnový fond v minulém týdnu uvedl, že Řecko vlastní majetek za více jak 280 miliard eur a část z něj by mohla být odprodána.
V oficiální rovině ze všech stran zní „učiňme všechno, jen ne restrukturalizaci dluhu“. „Není řešením, ta myšlenka je hororová,“ uvedl za ECB Christian Noyer, guvernér francouzské centrální banky. Jeho slova následují možného nového guvernéra ECB Bini Smaghiho, šéfa Bundesbanky Weidmanna či Jürgena Starka. Všichni tito uvedli, že ECB může přestat přijímat řecký dluh jako kolaterál, pokud eurozóna vymyslí nějakou podobu plánu na prodloužení jeho splatnosti. Podle nejnovějších „průsaků“ se ale právě ten chystá. Nizozemský ekonomický list Het Financieele Dagblad s odvoláním na zdroje z Bruselu napsal, že úředníci vlád zemí eurozóny začali neoficiálně připravovat kroky k prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů v podobě takzvané "reprofilace", tedy krátkého odsunutí splatnosti dluhopisů. Nizozemský ministr Jan Kees de Jager podle deníku řekl, že reprofilace je seriózní možnost, avšak jen jako poslední krok "celkového balíku" a poté, co Atény splní sliby reforem. Reprofilace by podle něj byla založena na dobrovolné účasti soukromých investorů a lhůty splatnosti by se v něm prodloužily „maximálně o tři roky“. Tento krok je podle něj nezbytný, pokud se má země vyhnout úvěrovému selhání či jakékoli podobě platební neschopnosti.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, Bild, Kathimerini, HWEI, Het Financieele Dagblad, AP, DPA, čtk)