Jeremy Siegel z Whartonu se domnívá, že americká ekonomika „snese zvyšování krátkodobých sazeb“. K tomu ale dodal, že reálné dlouhodobé sazby se pohybují kolem 3,5 %, což je z historického hlediska hodně vysoko. A akciový trh svou návratností ztrácí před dluhopisy na atraktivitě. „Jeho výhoda se zmenšuje,“ míní profesor A Jan Hatzius z si myslí, že trhy to nyní s očekávání týkajícími se růstu sazeb přehání.
Podle Siegela mají vyšší sazby větší dopad na společnosti, jejichž ziskové marže se pohybují na úrovních pod 10 %. Něco jiného jsou technologické firmy, které dosahují ziskových marží v řádů několik desítek procent. U nich se vyšší sazby, a tudíž vyšší úrokové náklady, na hospodaření tolik neprojeví. S tím souvisí i téma rotace na americkém akciovém trhu. Tedy přesunu investorů od technologických akcií ke zbytku trhu:
Podle Siegela se před časem o takové rotaci hodně hovořilo, ale rostoucí sazby její pokrok brzdí právě proto, že společnosti mimo technologie obecně dosahují nižších marží a vyšší sazby spolu s vyššími úrokovými náklady budou na jejich ziskovosti více znát. Jejich atraktivita tak v prostředí vyšších sazeb ve srovnání s technologickými akciemi opět klesá. Profesor přitom očekává, že sazby by měly jít nahoru ještě dvakrát.
K dalšímu vývoji monetární politiky v USA ekonom ještě uvedl, že šéf Fedu Warsh je ve složité pozici. Následující zasedání vedení centrální banky je totiž naplánováno šest dní před volbami. Na jednu stranu je tu tedy podle Siegela potřeba dvojího zvýšení sazeb, na stranu druhou je zvedání sazeb těsně před volbami ošemetné. Vyřešit by se to tak podle jeho názoru mohlo zvednutím sazeb až v prosinci, ne ovšem o 25 bazických bodů, ale o 50 bodů. Tím by se Fed vyhnul „přílišnému zpolitizování“ jeho kroků a zároveň by do konce roku sazby vzrostly o 50 bazických bodů.
Siegel hovořil o síle ekonomiky, kterou doprovází zmíněný růst sazeb, který je hospodářství schopno ustát. K tomu dodal, že u výnosů desetiletých vládních dluhopisů „se dá uvažovat, že by měly být 80 bazických bodů nad sazbami Fedu.“ Pokud by se tak sazby zvedly popsaným způsobem a výnosy desetiletých dluhopisů by se držely oněch cca 80 bazických bodů nad nimi, dosáhly by úrovní znatelně nad 5 %. Na vyšší sazby Fedu pak ukazují i výnosy dvouletých dluhopisů.
Hostem na CNBC byl i hlavní ekonom Jan Hatzius. Ten uvedl, že „velkého zvedání sazeb už není třeba“, k dalšímu by mělo dojít k prosinci. Mimo jiné na to ukazuje vývoj inflace a poslední čísla z trhu práce. Trojí zvedání sazeb, se kterým nyní počítají trhy, tak podle ekonoma nebude nakonec nutné. Na otázku týkající se finančních podmínek ekonom řekl, že pokud se z nich eliminuje vliv akciového trhu, probíhá výrazné utažení finančních podmínek. To je dáno zejména vyššími výnosy dluhopisů. V tuhle chvíli tak jsou „určitou brzdou ekonomiky“. Tlak na vyšší sazby Fedu by vyvolala „ne tak přátelská inflační čísla“, ale takový vývoj není v základním scénáři tohoto ekonoma.
Zdroj: CNBC