Až na tři miliardy dolarů (více než 50 miliard korun) odhadl dnes ruský hospodářský list Vedomosti slevu, kterou Moskva slibuje poskytnout Minsku na dodávky zemního plynu v příštím roce jako odměnu za účast Běloruska v celní unii s Ruskem a Kazachstánem. "Politika vyhrála nad ekonomikou," usoudil deník. Podle listu Kommersant se ruské ústupky Bělorusům jeví i nátlakem na Kyjev, který se nyní pře s Moskvou o cenu plynu na příští rok a dosud odmítá ruské integrační návrhy.
Výše slevy na ruský plyn pro Minsk dosud nebyla stanovena. Ale ruský premiér Vladimir Putin už oficiálně slíbil svému běloruskému protějšku uplatnit "integrační koeficient" při výpočtu ceny.
Ale tento koeficient má být stanoven až během podzimních jednání ruského koncernu Gazprom s běloruským podnikem Beltransgazem, která by podle Putina měla být "sladěna" s nákupem druhé poloviny Beltransgazu Gazpromem. Ten již koupil 50 procent akcií běloruského podniku za 2,5 miliardy dolarů a nyní jedná o nákupu druhé poloviny za stejnou cenu.
Podle stávajícího kontraktu se cena ruského plynu pro Bělorusko mění každé čtvrtletí v závislosti na cenách plynu pro Polsko, kde jsou vázány na ceny ropy, přičemž Bělorusům se odečítá třicetiprocentní vývozní clo a rozdíl v přepravních nákladech. Dřívější ruská sleva se přitom postupně snižovala z 33 procent v roce 2008 na deset procent loni, letos již neplatí. Cena plynu tak podle Minsku v druhém čtvrtletí činila skoro 245 dolarů za tisíc metrů krychlových, v třetím čtvrtletí 286 dolarů a ke konci roku má dosáhnout či mírně překročit 300 dolarů.
Minsk trvá na tom, že v příštím roce budou obě země ve společném hospodářském prostoru, a proto by i cena plynu měla být v obou zemích shodná; v Rusku se pohybuje okolo 106-117 dolarů bez daně. Pokud by Moskva na tyto argumenty přistoupila, tržby Gazpromu by se podle odhadů snížily o 2,5 až tři miliardy dolarů.
Podle analytiků strategické zájmy převýšily nad ekonomickými: Bělorusko je v těžké situaci a Moskva se rozhodla "nedusit" partnera, slevou na plyn si Minsk ještě více připoutá a také zvýší přitažlivost integrace s ruskou ekonomikou.
Podle Kommersantu se přísliby slev pro Bělorusko nejeví "ničím jiným, než pokusem vyvinout nátlak na Ukrajinu, s níž se vyjednává o ceně plynu mnohem obtížněji". Ostatně slevu na plyn slíbil Bělorusům i ruský prezident Dmitrij Medveděv při schůzce s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem, podle něhož by se Ukrajina mohla inspirovat příkladem Běloruska. Ale Kyjev dosud nechce předat Gazpromu kontrolu nad ukrajinskými plynovody.
Podle Kommersantu může jít i o "akt zoufalství" v situaci, kdy Evropa nemá zájem o budování dalších ruských plynovodů po dně moře, a otázkou je tak naplnění druhé větvě baltského plynovodu Nord Stream a perspektivy plynovodu South Stream po Černém moři. Rusko se proto snaží ovládnout ukrajinské plynovody - a pokud se to do konce roku nepodaří, není prý vyloučeno zopakování "plynového" konfliktu s Ukrajinou včetně přerušení dodávek jako v zimě 2009.