Integrační procesy na postsovětském prostoru nabývají na kvantitě i kvalitě. Po úspěšně dokončené celní unii mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem, která začala fungovat letos, se na vyšší úroveň dostávají i v posledních letech těžce zkoušené bilaterální vztahy mezi Ruskem a Běloruskem.
Potvrzuje to série smluv podepsaných v pátek na zasedání vrcholného orgánu Svazového státu Ruska a Běloruska, z nichž nejdůležitější je kontrakt na prodej 50% podílu v Beltransgazu do rukou Gazpromu. Ruský plynárenský gigant, který již 50 % běloruského podniku vlastní, tak získá absolutní kontrolu nad běloruskými plynovody. Za druhou polovinu Beltransgazu zaplatí Rusové stejně jako za tu první - 2,5 mld. USD.
Podle ruského ministra energetiky Sergeje Šmatka to znamená „tlustou čáru“ za plynovými válkami mezi oběma zeměmi. Ty v minulosti značně poškodily pověst Ruska coby spolehlivého dodavatele zemního plynu. Gazprom proto už o kontrolu klíčových sítí tranzitních zemí (krom Běloruska i Ukrajiny) usiluje několik let a neváhá přitom nabízet rozsáhlé ústupky a slevy, což se názorně ukázalo v běloruském případě.
Krom toho, že Rusové zaplatili dohromady 5 mld. USD za podnik, jehož hospodaření skončilo minulý rok ve ztrátě 1 mld. USD, je třeba připočíst i výraznou slevu na plyn, za kterou bude Gazprom od příštího roku surovinu do Běloruska dodávat, a to i v porovnání s již tak nízkými dovozními cenami pro tuto zemi.
Zatímco evropští zákazníci Gazpromu platí ve 4Q11 kolem 400 USD za tisíc kubických metrů plynu, průměrná cena pro Bělorusko letos dosáhne zhruba 250 USD/1000 m3. Podle nově uzavřených dohod bude od příštího roku tento tarif snížen na 165,6 USD/1000 m3 a v dalších letech navázán na ruským státem regulovanou cenu v Jamalo-Něnětské autonomní oblasti. K té budou přičteny přirážky za transport, skladování, dále realizační marže a také inflace. Podle odhadů Vitalije Krjukova ze společnosti IDF-Kapital by se tak cena za plyn pro Bělorusko v roce 2013 mohla vyšplhat na 183 USD/1000 m3. Celkem Gazprom na ušlém zisku (oproti cenám před prodejem Beltransgazu) přijde v následujících třech letech o 6-7 mld. USD.
Od roku 2015 by v celém Rusku měla po dlouhých odkladech začít liberalizace trhu s plynem a vnitrostátní ceny by se měly srovnat s vývozními, což se bude týkat i Běloruska. Podle zdroje deníku Vedommosti si je ruská vláda dobře vědomá rizika, že běloruská ekonomika by do tří let přechod na světové ceny zvládnout nemusela. Tvrdě nastavený kalendář má ale mít pro Minsk disciplinární efekt. „Je třeba, aby pochopili, že cena plynu bude nevyhnutelně růst,“ dodává zdroj z úřadu vlády.
Tarif za přepravu plynu evropským zákazníkům (minulý rok o objemu 30 mld. m3) byl z částky 1,9 USD za 100 km a 1000 kubíků plynu zvýšen na 2,5 USD, což lze považovat spíše za kosmetickou změnu účetního charakteru, jelikož při 100% kontrole Beltransgazu bude Gazprom ve skutečnosti odvádět poplatky sám sobě. Rusové se podle všeho snaží podpořit nelichotivé hospodářské výsledky běloruské společnosti, což dokládá i odsouhlasená minimální marže 15,95 USD na 1000 kubíků plynu prodaných konečným zákazníkům. Ani ta ale podle expertů prodělečnému Beltransgazu nepomůže. Již teď se totiž marže pohybuje na úrovni 11 USD a dodatečný příjem z jejího zvýšení se odhaduje na maximálně 100 mil. USD. Spolu s úsporou dalších 400 mil. USD vyplývající z nižší ceny za plyn oproti roku 2010 (185 USD/1000 m3, oproti 165,6 USD/1000m3) a o něco vyššími poplatky za tranzit by se čistý zisk měl zvýšit o zhruba 600 mil. USD. Společnost ale v roce 2010 hospodařila se ztrátou 1 mld. USD.
Bělorusko také v pátek získalo konečný souhlas s poskytnutím úvěru 10 mld. USD na stavbu dvou bloků atomové elektrárny na východě země, kterou dostal na starosti Atomstrojexport, vývozní pobočka ruské státní energetické agentury Rosatom. Peníze, poskytnuté se splatností 15 let, poputují přímo na konta Atomstrojexportu a dalších dodavatelů, takže s nimi Minsk nebude moci volně nakládat.
„Plný pytel dárků“, jak to nazval list Vedommosti, pod stromeček běloruskému prezidentovi Lukašenkovi není jen výsledek integračních ambicí Kremlu a ústupků Minsku ve věci kontroly nad plynovody. Rusko tím zároveň vyslalo jasný signál Ukrajině, že výhody z dosažení uspokojivé dohody mohou být nemalé. Kyjev ale mezitím kontrolu nad soustavou svých plynovodů (přes společnost Naftohaz), kterou protékají 2/3 ruských exportů do zbytku Evropy, povýšil na věc nejvyššího národního zájmu, téměř základní kámen samostatnosti země. Vyřešení nekonečných sporů o cenu plynu k ukrajinské spokojenosti, které Gazprom podmiňuje prodejem Nafothazu, je tak zatím v nedohlednu.
(Zdroj: Kommersant, Vedommosti, Moscow Times)