Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
EU nenašla shodu na změně smlouvy, zvažuje se užší dohoda. ČR se zatím nepřipojí (+hlavní body)

EU nenašla shodu na změně smlouvy, zvažuje se užší dohoda. ČR se zatím nepřipojí (+hlavní body)

9.12.2011 9:15, aktualizováno: 9.12. 11:20
Autor: Redakce, Patria Online

Aktualizováno

Summit EU nenašel shodu všech zemí Evropské unie na změně základní smlouvy o ní. Prezident EU Van Rompuy prohlásil, že se rýsuje dohoda zemí eurozóny, zatím s podporou šesti dalších členů EU. Mimo stojí také Česká republika.

Lídři EU se dohodli v principu na zpřísnění rozpočtové disciplíny v eurozóně. Například jde o automatické sankce pro rozpočtové "hříšníky" či zakotvení "zlatých pravidel", tedy v podstatě podmínky vyrovnanosti rozpočtů. Jenže pak se debaty zasekly na tom, jak by se měly změny provést. Pro otevření lisabonské smlouvy by musela být celá "sedmadvacítka", pro to se ale nepodařilo nalézt podporu. Hlavní problém představuje Británie. Ta požadovala ústupky, které Němci a Francouzi nebyli ochotni dát. Premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování v EU o finančních záležitostech.

Nyní se tak lídři baví o možnosti, že by se změny promítly do smlouvy jen mezi členy 17členné eurozóny, přičemž další státy by se mohly (zatím v tomto směru mluví šest) připojit.

Česká republika, která patří v EU tradičně ke spojencům Britů, upřednostňovala řešení, na kterém by se podílela celá unie. Dánsko, které je spolu s Británií mezi desítkou unijních zemí stojících mimo eurozónu jediné, jež má trvalou výjimku z eura, je také připraveno k rodící se dohodě připojit. ČR se v přístupové smlouvě zavázala, že jednou společnou evropskou měnu přijme, ovšem není pro to stanoven žádný časový harmonogram.

Kromě možných změn základní smlouvy lídři v nočním jednání hovořili i o posílení nástrojů pro boj s dluhovou krizí, které už eurozóna vytvořila nebo plánuje vybudovat. Jde například o stálý záchranný mechanismus ESM a možnost jeho předsunutí o rok tak, aby vznikl již v půlce příštího roku. Zároveň se debatuje také o možnostech poskytnutí půjček Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Podle agentury Reuters se lídři v této věci dohodli, že se budou zabývat myšlenkou poskytnutí 200 miliard eur prostřednictvím bilaterálních půjček. Z této sumy by 150 miliard eur mělo připadnou na země eurozóny.

"Ukázalo se, že není průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích," řekl po takřka desetihodinovém jednání po páté hodině ráno český premiér Petr Nečas. Dodal, že vzniká projekt nové mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla fiskální disciplíny a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů. K tomuto uskupení se budou moci přidat i další země, které nepoužívají euro.

"Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát," uvedl Nečas. Česko chce "velice pečlivě" výslednou podobu zmíněné smlouvy sledovat. Totéž odmítly i Švédsko, Maďarsko a Velká Británie. Zda se nakonec Česko připojí, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost.

Český premiér také zmínil, že se prý podařilo vyškrtnout některé "křiklavé záležitosti", jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány. Ještě před začátkem summitu označil premiér ztrátu rozpočtové suverenity jako těžko představitelnou. Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již "vícerychlostní", protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Nečas zopakoval ke zdrojům pro MMF, že kdyby to znamenalo, že země platící eurem půjčí 150 miliard eur a 50 miliardami euro přispějí nečlenské země eurozóny, tak by to pro ČR znamenalo téměř 90 miliard korun z devizových rezerv ČNB, což je více než 10 %. Před jednáním kvůli tomu podotkl, že je to tudíž pro ČR těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.

"Řekl jsem, než jsem přijel do Bruselu, že pokud nebudu moci dostat adekvátní záruky pro Británii v nové evropské smlouvě, pak s ní nebudu souhlasit. To, co se nabízí, není v britských zájmech, takže jsem s tím nesouhlasil," řekl britský premiér David Cameron. "Samozřejmě, že chceme, aby země eurozóny postupovaly společně a vyřešily svoje problémy, ale měli bychom jednat v rámci unijních smluv, které zaručují ochranu jednotného trhu a dalších britských zájmů. Bez těchto záruk je lepší nemít smlouvu uvnitř smlouvy, ale je lepší, aby země (eurozóny) postupovaly samostatně. To je přesně to, co se nyní stane. Tuto novou smlouvu parlamentu nepředložíme. Nebude se totiž týkat Británie," uvedl jasně Cameron.

"Bude to (dohoda) základ pro dobrou rozpočtovou disciplínu a disciplínu v hospodářské politice členských států eurozóny. Dospěli jsme k závěrům, které budeme muset více rozvést v následujících dnech," uvedl šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. "Výsledkem můžeme být potěšeni," myslí si výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová. Předseda Evropské komise José Barroso uvedl, že by samozřejmě preferoval jednomyslnou dohodu (všech 27 členských států EU). "Nebylo to možné a jediné alternativa, která nám zůstala, je mezivládní smlouva. Pokud jde o roli institucí. Podle našeho právního názoru je možné, aby se evropské instituce tohoto (mezivládní smlouvy) účastnily. Pokud se podíváte do závěrů jednání, tak to, co je žádáno po komisi, jsou ve skutečnosti kompetence, které jsme dosud neměli. Jsme odhodláni, pokud to bude právně možné, tyto kompetence plně vykonávat, aby bylo možné posílit nová rozpočtová pravidla," uvedl Barroso.

"Vždy jsem říkala, že 17 států euroskupiny bude muset znovu získat důvěryhodnost...A myslím, že s dnešními rozhodnutími to může a bude dosaženo," reagovala německá kancléřka Angela Merkelová. "Tento summit se zapíše do historie... Dali bychom přednost reformě smluv v rámci celé sedmadvacítky. To ale nebylo možné kvůli postoji našich britských přátel. Půjde tak o mezivládní smlouvu 17 zemí (eurozóny), která bude otevřená i pro ostatní," řekl francouzský prezident Sarkozy.


Hlavní body dohody summitu EU

1) Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit.

2) Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy každého ze členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.

3) Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.

4) Evropský stabilizační mechanismus (ESM) začne fungovat od června 2012. Původně to mělo být o rok později. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012.

5) Státy eurozóny i celé EU během deseti dnů potvrdí, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze možná poskytne i Česká republika. V jejím případě jde o zhruba 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun).

6) K příjímání rozhodnutí v rámci Evropského stabilizačního mechanismu bude stačit v naléhavých situacích nejspíš jen kvalifikovaná většina (85 %?). Dosud mělo být rozhodnutí jednomyslné. Tato úprava však závisí na názoru finského parlamentu.
 
(Zdroj: čtk, Bloomberg, mediafax, CNBC, Reuters)


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Rozumné řešení
    9.12.2011 10:17

    Více jsme nečekali. Když se podaří zkonsolidovat a fiskálně harmonizovat většinu zemí eurozóny, bude cíl dosažen. To, že ostatní vyčkávají, je pochopitelné. Rozhodujícím důvodem je pragmatismus (jako u mnoha velkých projektů v minulosti. Roku 1526 české stavy také nezajímalo turecké nebezpečí, ale úplatky od Ferdinanda Habsburského. Proto ho zvolili. Takový už je postoj malých národů) a trochu také boj o moc. Přiznejme si, že mnoha Evropanům vadí, že by ve sjednocené Evropě opět vzrostl význam Německa.
    neugebauer
Aktuální komentáře
25.2.2017
7:54Víkendář: Katastrofy jako ekonomický lék?
24.2.2017
22:05Wall Street zakončila v zelených číslech. Hewlett Packard - 6,9 %
21:59Daniel Křetínský ovládl 94% podíl v EPH a do dceřinné firmy vstupují Macqurie
19:01To si snad děláte srandu
17:37Týden na měnách: Francouzská politika hýbe eurem  
17:23Pražská burza "odnesla" špatnou náladu investorů. Při nadprůměrných objemech ztratila 1,25 %
17:13Týden technicky: Zlato prorazilo technickou úroveň 1 250 USD za unci
16:47Přesun zájmu od rizika k bezpečí podpořil dluhopisy, jen a drahé kovy  
15:50Softbank a Foxconn budou mít společný podnik. Na investice
15:18Bitcoin na historických maximech. V březnu by mělo být jasno, zda SEC povolí ETF
14:19Fortuna může spustit online ruletu. Pro akcie to je lehce pozitivní, říká analytik Patria Finance
13:11Zlato je nejvýše od Trumpova týdne vítězství
11:46RBS se blíží desetiletce ročních ztrát v hospodaření, změna má přijít v roce 2018
11:26Čína: Více technologických firem do IPO má zatraktivnit akciový trh
10:53Evropa na konci týdne ztrácí, Vivendi po výsledcích -6 %
10:38Americká investiční atraktivita proti lepšímu výhledu rozvíjejících se ekonomik
10:36AKAT: Majetek v podílových fondech stoupl o 50 miliard na 432 mld. Kč
10:16Pražská burza zřejmě přeruší čtyřtýdenní růstovou sérii
10:03ČSÚ: Obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace se zvyšují
9:57Technická analýza: Eurodolar zpět u hodnoty 1,06. Překonat se ji euru zatím nedaří

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
Janus Capital Group Inc (12/16 Q4)