Americká centrální banka zvažuje zavést do svého arzenálu na podporu ekonomice novou formu opatření. Ta by měla připomínat kvantitativní uvolňování, ovšem bez toho, aby se nově dodaná likvidita rozplynula do systému. Fed by nově dodané zdroje proti nákupům dluhopisů měl zpětně kontrolovat formou krátkodobých depozit a bránit tak obavám z budoucího růstu inflace a průmětu do inflačních očekávání. Právě nekontrolovatelný růst cenové hladiny je hlavním argumentem, s nímž kritici měnového uvolňování (QE) odmítají další kolo této stimulace.
Nový přístup uvolnění monetární politiky, označen jako „sterilizované QE“, by měl spočívat v tom, že Fed nakoupí dlouhodobé vládní dluhopisy, tyto nově uvolněné prostředky si ale zároveň půjčí zpět ve formě nízko úročených krátkodobých půjček. Tímto opatřením hodlá Fed čelit obavám, že masivní tištění peněz se v budoucnu projeví růstem inflace.
Zda se Fed pro další impuls ekonomice vůbec rozhodne, ale není zatím vůbec jisté. Dodatečný krok lze očekávat v případě zklamání z hospodářského růstu a podstatného zpomalení inflace. Příští zasedání měnového výboru je stanoveno na příští týden, není však pravděpodobné, že by již tehdy oznámil rozhodnutí o novém programu, píše Jon Hilsenrath ve WSJ.
Další postoj Fedu v otázce kvantitativního uvolňování je přitom klíčový pro řadu investorů, kteří očekávají, že nové peníze v systému by se staly impulsem k růstu cen komodit a akcií, nebo naopak poklesu amerického dolaru, pokud převáží strach z předpokládaného růstu inflace, domnívá se ekonom Chase Michael Feroli. Dodává však, že opatřením zaměřeným na snižování inflačních očekávání by mohl Fed tyto dopady na trhy utlumit.
Programy Fedu na nákupy vládních dluhopisů, které proběhly od roku 2008 do současnosti, měly v zásadě tlačit na pokles dlouhodobých úrokových sazeb a tím podnítit růst investic a spotřeby. V případě, že se centrální banka rozhodne pro spuštění dalšího kola, má podle WSJ možnost volby mezi třemi přístupy.
Prvním je trhům dosud důvěrně známé kvantitativní uvolňování, tedy QE, které v masivním objemu proběhlo mezi roky 2008 a 2011. Fed tehdy prostřednictvím tisku peněz nakoupil vládní cenné papíry a hypoteční dluh za více než 2,3 bilionu dolarů.
Druhý přístup, pro který se v médiích vžilo označení „Operace Twist“, spočíval v úpravě struktury vládních aktiv v bilanci Fedu – ten prodával krátkodobé vládní cenné papíry a obratem nakupoval dluhopisy delší splatnosti, celkem v objemu 400 mld. USD.
Nákup vládních aktiv bez toho, aby došlo k tvorbě nové likvidity v ekonomice, by mělo umožnit také tzv. sterilizované QE, které je údajně třetí možností v arzenálu Fedu. V rámci ní by Fed mohl nakupovat dlouhodobý dluh vlády, zároveň by ale pohyb těchto nově uvolněných peněz reguloval ustavením nových tržních nástrojů.
Rozdíly mezi třemi popsanými scénáři jsou zejména v tom, odkud se peníze vezmou a kde skončí. Fed v průběhu dosavadního QE nevytiskl peníze fyzicky, ale „připsal zůstatky“ na účty bank (rezervy) a dalších investorů, jejichž dluhopisy v rámci QE nakoupil. Takto do finančního systému dostal více než 1,6 bilionu dolarů. Velká část Fedu, dle WSJ, věří, že takto dodané peníze nejsou ohroženy inflací. Vědomí, že Fed tento krok učinil, ale podle nich zároveň vzbuzuje inflační očekávání do budoucna.
V rámci třetího přístupu, který je defacto reverzní repooperací, Fed vytvoří nové peníze proti odkupu dlouhodobých dluhopisů, ale nenechá je rozplynout do širší ekonomiky svou snahou nabídnout investorům krátkodobé uložení (typicky 28 dní) těchto dodaných peněz proti nízkému úroku zpět u Fedu. Fed očekává, že zároveň přiláká krátkodobou nadbytečnou likviditu bank. Efekt operace je podobný, jako účel programu Twist, tedy Fed bude držet více dlouhodobých dluhopisů, banky a další investoři získají více, ale u Fedu jištěné, krátkodobé likvidity. Fed v New Yorku dle WSJ tento model vytvořil primárně pro situaci nadměrně silné ekonomiky, ve které je třeba utáhnout úvěrovou expanzi. Teoreticky ale lze tentýž model využít pro jemné dolaďování s opačným záměrem – řízeného uvolňování úvěrových podmínek.
Podle WSJ je NY Fed „potěšen výsledkem operace Twist, uvědomuje si ale její limity“. „Nynější program končí v polovině roku. Bude-li chtít Fed pokračovat ve druhé, má k dispozici odhadem již jen 200 miliard dolarů krátkodobých použitelných papírů,“ říká například Louis Crandall, analytik peněžního trhu v Wrightson ICAP.
Výhodou třetího přístupu sterilizovaného QE je právě to, že Fed nebude limitován vlastní držbou Treasuries (krátkodobého dluhu). Umožní Fedu také otestovat nové nástroje a zhodnotit, nakolik fungují. Výhodou pak má být i použitelnost programu nad rámec bank, například u money-market fondů, což by Fedu nabídlo širší kontrolu nad řízením rezerv. Program byl vyvinut právě pro zapojení těchto institucí, které se do jiných nástrojů Fedu nezapojují.
Existují i rizika tohoto přístupu. Fed může vyhnat krátkodobé úrokové míry (nyní u nuly) výše, než sám chce. „Nadto, Fed popsal reverzní repo mezi nástroji na utahování likvidity. Při jejich použití v kombinaci s odkupem dluhopisů určených k dodávání likvidity může Fed trhu vyslat řadu konfliktních signálů,“ upozorňuje Michael Feroli, ekonom JP Morgan.
„Domnívám se, že Fed zatím pouze chce, aby se trh zabýval myšlenkou a očekáváním budoucího odkupu dluhopisů, kterým se snaží vyrovnat nastolený názor, že QE3 je smeteno ze stolu,“ říká Fidelio Tata za Societe Generale. Připomeňme, že trh začal vytěsňovat očekávání dalšího QE po vystoupení šéfa Fedu Bena Bernankeho v Kongresu v minulém týdnu. „Nemyslím, že je to avízo dalších QE, spíše vyvážení nadměrně negativní reakce trhů,“ přidává se k názoru Brett Rose z Citigroup.
„Trh se téměř vzdal očekávání dalších nákupů dluhopisů. Hilsenrathův text (ve WSJ) je do určité míry býčím signálem, že Fed se možnostmi dalšího programu nadále zabývá. Sterilizované QE by bylo efektivní, byť vzbuzuje otázku pohledu Fedu na rezervy. Jestliže vysoké rezervy a nabobtnalé bilance nejsou problém, tak proč stahovat zdroje z nových odkupů dluhopisů? Jestli jsou problém, jak Fed vysvětlí, proč sterilizuje do konkrétní určité míry? Odpověď může být, že Fed toto jako problém nevnímá, ale zároveň reaguje na tu část investorů, která má opačný názor. Činí určité ústupky konzervativním monetaristům. Sterilizované QE bude také tlačit na růst krátkodobých sazeb. Podle mého mínění je nepravděpodobné, aby se zásadně lišila dlouhodobá inflační očekávání při sterilizovaném a nesterilizovaném programu. Nejlepší argument pro, který vidím, je ale ten, že Fed demonstruje efektivitu rezervy řídících nástrojů, což zasadí ránu skeptikům ohledně schopnosti Fedu eliminovat zpět dodanou likviditu, jakmile to bude potřeba,“ přidává do diskuse svůj názor Carl Lantz za Credit Suisse.
Nad pozitivy a negativy sterilizovaných odkupů dluhopisů se zamýšlí také Goldman Sachs. „Sterilizované QE je pro řadu investorů i širší veřejnost přijatelnější, nesterilizované hrozí vzedmutím inflačních očekávání a případně také cen komodit za výhled reálného růstu ekonomiky. Sterilizace pak je také cestou, jak se s relativně nízkými náklady nejméně zajistit proti negativním vedlejším efektům dalšího budoucího uvolňování. Nadto, sterilizované QE může výrazně zlepšit fungování peněžního i mezibankovního trhu, protože dovolí širšímu počtu protistran zapojit se do obchodů s Fed. Ve QE1 a QE2 tuto výhodu měly jen a pouze banky proti tvorbě jejich rezerv. Nyní jde o zapojení zejména fondů. Dodání bezrizikových krátkodobých aktiv i této skupině trhu může pomoci normalizovat tržní sazby,“ uvádí Goldman Sachs. Na druhé straně i GS připomíná, že Fed v případě sterilizovaného QE bude čelit otázkám, proč k uvolňování podmínek používá nástroj vytvoření primárně k zapojení do exit strategie a riziku růstu krátkodobých úrokových sazeb, tedy přísnějším krátkodobým finančním podmínkám, než při nesterilizovaném QE.
(Zdroj: WSJ, FT, Goldman Sachs, Credit Suisse, Citigroup, Societe Generale)