Při výstavbě elektrické přenosové soustavy by povolovací řízení měla být výrazně zkrácena a zjednodušena. Vyplývá to z analýzy schvalovacích procesů pro energetické stavby, kterou dnes přijala vláda. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Nečas. Mezi návrhy na zrychlení staveb je i možnost vyvlastnění.
Výstavba by se měla vyrovnat tempu budování nových obnovitelných zdrojů. Podle Nečase trvá budování plynovodů nebo elektrického vedení se všemi potřebnými administrativními postupy až deset let. To by mohlo do budoucna ohrozit nejen ekonomiku, ale i energetickou bezpečnost státu, dodal.
Vláda zároveň uložila ministru průmyslu a obchodu Martinovi Kubovi, aby připravil návrh legislativních změn, které urychlení celého procesu výstavby sítí umožní. "Naším cílem je dostat se na období zhruba tří let," uvedl Kuba.
Podle Kuby dochází při výstavbě sítí proti například větrným elektrárnám k obrovským zpožděním, která začínají být velký problém v Evropě i v ČR.
Ministerstvo navrhlo například při povolovacím procesu přesunout některé pravomoci z obcí a krajů na národní úroveň. Existuje také možnost sloučení územního řízení s procesem posouzení vlivů na životní prostředí.
Dalším návrhem je stanovit časový limit pro územní a stavební řízení na 12 měsíců. V některých případech by měl stát dle materiálu využít možnosti vyvlastnění. Často se stává, že majitel pozemku nesouhlasí s projektem, který pak nemůže být realizován.
Českou energetickou síť v příštích 12 letech čekají investice za 63 miliard korun. Soustavu je nutné posílit kvůli náhlým přenosům energie z německých obnovitelných zdrojů, investice do sítě si ale vyžádají také tuzemské obnovitelné zdroje. Posílení soustavy bude v příštích letech nutné také kvůli dostavbě Jaderné elektrárny Temelín.
Stát kvůli chystanému rozšíření jaderné elektrárny Temelín také posílí dopravní infrastrukturu v oblasti jižních Čech. Důležitá bude zejména dostavba dálnice D3 a silnice R3, které mají spojit Prahu s Rakouskem, a dalších silničních komunikací. Návrh na eliminaci slabých míst výstavby Temelína z hlediska dopravy dnes schválila vláda. ČTK to řekl zdroj obeznámený s jednáním kabinetu.
Kromě D3/R3 považuje předkládající ministerstvo dopravy za nutné také dokončit rychlostní komunikaci R4 z Prahy na jih Čech. Důležité bude také dokončení IV. tranzitního železničního koridoru. Ministerstvo také zvažuje v souvislosti s rozšířením Temelína převést silnici II/105 z Prahy do Českých Budějovic na silnici I. třídy.
Dálnice D3 má spojovat Prahu a České Budějovice přes Tábor. Dále na hranice s Rakouskem má pokračovat rychlostní silnice R3. Silnice R4 propojí Prahu s Pískem.
Výzvu vládě na urychlené řešení dostavby silničních komunikací D3, R3 a R4 podepsalo ke konci loňského roku několik desítek starostů měst a obcí v blízkosti Temelína. Podporují tak názor jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD), který před časem prohlásil, že pokud vláda nebude řešit budování těchto silnic, kraj nepodpoří dostavbu Temelína.
"Velkou administrativní, ekologickou, finanční i politickou zátěž při výstavbě JETe (jaderné elektrárny Temelín) ponese i Jihočeský kraj, který vznesl legitimní požadavek na urychlení dostavby dálnice D3/R3 a další páteřní infrastruktury, která je nezbytná k propojení Jihočeského kraje s ostatními regiony i se sousedními státy. Jedná se tak o určitou formu kompenzace a přispění k dalšímu rozvoji Jihočeského kraje," uvedlo ministerstvo dopravy v předkládací zprávě.
Resort dopravy má nyní zpracovat samostatný dokument související prioritně s výstavbou dálnice D3/R3. Ten se bude zabývat financováním dálnice a harmonogramem její výstavby. Vládě jej má předložit do konce září.
Vlastník Temelína, energetický koncern (784,5 CZK, -0,38%), loni předal zadávací dokumentaci na dostavbu jaderné elektrárny účastníkům tendru. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by mají letos podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Mezi zájemce o dostavbu patří americký Westinghouse vlastněný japonskou společností Toshiba, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport.