Ceny koksovatelného uhlí jsou na cestě vzhůru s prudkým růstem poptávky ze strany oceláren v Číně a Indii. Od poloviny roku by se měly začít zotavovat a ze současných 206 dolarů za tunu na průměru dojednaných pro druhé čtvrtletí roku by měly zamířit na průměrných 225 dolarů za tunu pro celý rok 2012, jsou přesvědčeni analytici a zástupci těžebních společností a oceláren oslovení pro konsensus Bloomberg. Kontrakty na koksovatelné uhlí, které je zásadním vstupem pro ocelárenskou výrobu, loni v červnu vrcholily na cenách kolem 330 dolarů za tunu.
Čína spouští nové pece a urbanizuje
Celosvětově zásadními odběrateli koksovatelného uhlí a producenty oceli jsou Číňané, následováni nezanedbatelnou poptávkou Indie. Čína v uplynulých šesti měsících spustila šest vysokých pecí, což pomohlo ocelárenskou výrobu dostat v březnu na nový rekord, uvádí odborný sektorový zdroj Custeel.
Čína by v roli největšího globálního dovozce koksovatelného uhlí měla do roku 2015 předčit Japonsko, otázkou je ale také dravost růstu Indie v tomto směru. Podle pětiletého plánu ministerstva energetiky má vedle dovozů roční domácí produkce Číny dosáhnout 3,9 miliardy tun do roku 2015.
Poptávka po dovozech pouze koksovatelného uhlí Čínou by letos měla meziročně vzrůst o 37 % na 63 milionů tun, odhaduje australská Bureau of Resources and Energy Economics (dále jen agentura). Celkové dovozy uhlí Čínou včetně elektrárenského pak v březnu vzrostly druhý měsíc v řadě na 17,1 milionu tuny. Za rok 2011 dovozy meziročně vzrostly o 10 % na 183 milionů tun. Čína dosud získává 70 % svých energií spalováním uhlí v elektrárnách.
Dálnice, železnice, infrastruktura propojující méně rozvinuté provincie se západem Číny jsou oblasti státních investic, které vyžadují masívní dodávky oceli a koksovatelného uhlí pro její výrobu, uvedla agentura. „Urbanizace (stěhování do měst) a budování infrastruktura v centrální a západní Číně velmi prudce vyženou poptávku po oceli, uvedl Neville Power, šéf Fortescue Metals Group. „7,5procentní cíl růstu čínské ekonomiky pro letošek, byť je nejnižší od roku 2004, vyústí v 5procentní růst poptávky po oceli,“ odhadl. Australská výzkumná agentura odhaduje, že globální obchod s koksovatelným uhlím letos vzroste o 9,6 procenta na 297 milionů tun v kontrastu k 0,7% poklesu v loňském roce. Zvyšují jej mimo jiné pro exportní účely noví dodavatelé, kteří však růstu poptávky nestačí. Další růst exportu koksovatelného uhlí očekává například Mongolsko jako nyní již největší dodavatel komodity pro Čínu, uvedl šéf tamní Mongolian Mining Corp. Battsengel Gotov.
Čínské společnosti jdou v zajišťování dodávek ještě dál, do zahraničních akvizic těžby, nebo alespoň vývozu. Čínská Aluminium Corp například v tomto týdnu oznámila akvizici 29,9% podílu v mongolském exportérovi uhlí Winsway Coking Coal Holdings Ltd. Za v přepočtu více jak 300 milionů dolarů. Největší čínský producent lehkých kovů, známý jako Chalco, koupí od Winsway 1,1 miliardy akcií a stane se největším akcionářem.
Indie investuje do infrastruktury
Indie je celosvětově třetím nejvýznamnějším producentem oceli. V rámci pětiletého plánu chce do rozvoje silnic, železnic a mostů investovat bilion dolarů. Země již do března navýšila výrobní kapacitu meziročně o celou třetinu na více než 100 milionů tun oceli. „Indické exporty zcela jistě budou mít pozitivní vliv na ceny koksovatelného uhlí,“ míní Natalie Robertson, analytička ANZ Banking Group v Melbourne. „Krátkodobý vývoj cen se přiblíží Číně,“ dodává své očekávání.
Loni Indie zvýšila dovoz koksovatelného uhlí na 13 procent z globálně obchodovaných 271 milionů tun uhlí, na čemž se podílela 148 miliony tun Austrálie. Indická spotřeba oceli má v roce započatém letos v dubnu růst o 8 procent po loňských 5,5 procenta. Tažena má být vedle infrastruktury automobilovým průmyslem, uvedl G.K. Basak z indického ministerstva průmyslu. Dovozy koksovatelného uhlí v této souvislosti mají růst o 13 milionů tun, uvádí Ashish Upadhyay za Fitch Ratings. „Indické dovozy podpoří ceny koksovatelného uhlí, z něhož většina je z dovozu,“ míní také zástupce Fitch.
Poptávka má růst také v souvislosti poklesu úrokových sazeb v Indii, které jsou kritické pro realizaci infrastrukturních projektů i stavebnictví, automobilový průmysl či další průmyslová zařízení,“ uvedl Tapan Ray, výkonný ředitel pro těžební sektor v PricewaterhouseCoopers v indické Bombaji. Podle něj ceny koksovatelného uhlí letos vzrostou na průměrných 220 až 230 dolarů za tunu při „statutu quo“. V případě oživení v Evropě čeká vyšší růst cen.
(Zdroj: Bloomberg, ANZ, Fitch Ratings, PWC, Custeel)