Aktualizováno Největší spotřebitel energetických komodit na světě má smělé plány, jak letos omezit nákupy uhlí a dalších komodit ze zahraničí – hodlá rozšířit vlastní produkci a zbrzdit každoroční růst vyráběné elektřiny. Posiluje navíc i na poli zahraničních akvizic.
Čínská lidová republika hodlá v letošním roce zvýšit domácí těžbu uhlí o 200 milionů tun uhlí (asi 18x roční produkce NWR), což je více než dvojnásobný růst proti loňskému posílení produkce o 95 milionů tun uhlí. Uvedl to v dnešní zprávě čínský národní energetický úřad.
Státem kontrolovaný čínský deník People’s Daily následně doplnil obrázek letošní energetické koncepce úřadu, když citoval šéfa úřadu Liu Tienana, který se nechal slyšet, že tato ekonomická a průmyslová velmoc hodlá v letošním roce také zpomalit růst produkční kapacity u elektřiny na 70 gigawatt proti loňskému přírůstku 90 GW.
Analytici navíc očekávají, že by reálné navýšení produkce čínských elektráren v roce 2012 nakonec mohlo být ještě slabší. Důvodem má být situace na čínském energetickém trhu. „Nepočítáme s tím, že by nové produkční kapacity v energetice dosáhly vládního limitu stanoveného pro letošní rok, jelikož ziskové marže zůstávají slabé,“ říká Kay Hian, analytik banky UOB. Odhaduje přitom letošní nárůst produkční kapacity elektráren v Číně jen na 60 GW, což by znamenalo meziroční zpomalení růstu produkce o třetinu.
Objem celkové produkce čínských elektráren je přitom klíčovým faktorem pro ceny uhlí nejen v Číně, ale i ve světě, odkud země tuto komoditu hojně dovážela. Již přes 5 let je totiž v Číně více než osmdesát procent elektřiny produkováno spalováním uhlí. Elektrárny přitom v druhé největší ekonomice světa dosud rostly jako houby po dešti – pětiletka 2006 – 2010 přinesla výstavbou 540 tepelných elektráren.
Do dalších let je navíc i v Číně, která zrovna nepatří mezi průkopníky ekologie, citelný důraz na rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. Liu Tienan z čínskou vládu prohlásil, že země v letošním roce zahájí výstavbu vodních elektráren o celkovém výkonu 20 GW. Produkční kapacita elektřiny z vodních zdrojů by se tak v Číně navýšila z loňských 230 GW skoro o desetinu. Celková produkční kapacita napříč spektrem čínských elektráren za rok 2011 dosáhla 1050 GW, z čehož více než čtvrtina pocházela z obnovitelných zdrojů (solární 3 GW, větrné 47 GW a již zmíněné vodní 230 GW).
K dalším plánům energetického úřadu čínské vlády jeho šéf Liu Tienan pouze uvedl, že Čína bude „uvážlivě“ kontrolovat spotřebu energie v zemi a navyšovat zásoby pro letošní rok v případě ropy, zemního plynu a uhlí.
Asijský kontinent si již zřejmě plně uvědomil důležitost energetických komodit, mimo čínskou dlouholetou snahu zajistit si vyšší soběstačnost v oblasti těchto primárních vstupů je obdobná snaha patrná i v Indii. Energetické a ocelářské společnosti v Indii totiž v loňském roce stále častěji ve znamení vertikální integrace skupovaly své dodavatele uhlí pro elektrárny a hutě. O tomto trendu v celosvětovém měřítku svědčí i fakt, že fúze a akvizice v uhelném sektoru v loňském roce dosáhly hodnoty 34,5 miliardy dolarů a překonaly pouze rok starý rekord na úrovni 30,3 mld. USD.
O čínské strategii směřující k maximální možné soběstačnosti v oblasti uhlí svědčí jedna z největších transakcí, která proběhla na sklonku loňského roku. Čínská (vládou kontrolovaná) těžební společnost Yanzhou Coal Mining převzala svého australského rivala Gloucester Coal za zhruba 2,2 miliardy dolarů. Vznikla tak jedna z největších uhelných společností, které se obchodují na burze v Austrálii, a Čína si převzetím zajistila nejen přístup k dalším uhelným dolům, ale i k exportním přístavům (více o transakci ZDE).
(Zdroj: People’s Daily, Bloomberg, Platts, CBS News)