Prezidentské volby ve Francii vyhrál socialista François Hollande. Dosavadní prezident Nicolas Sarkozy bezprostředně po skončení voleb uznal porážku. Výsledek může mít významné dopady pro Evropskou unii, protože Hollande chce mírnit dosud prosazovanou politiku rozpočtových škrtů a klást větší důraz na růstová opatření. Evropa se na nás dívá, řekl v Hollande v projevu po volebním vítězství.
Po sečtení 99 procent hlasů získal Hollande 51,7 procenta, zatímco jeho pravicový soupeř a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy 48,3 procenta hlasů. Volební účast byla 81,03 procenta. Francouzi chtěli změnu, a proto mě zvolili, prohlásil Hollande. "Jsem hrdý na to, že jsem s to opět dát lidem naději." Podle něj řada zemí v Evropě uvítala výsledek francouzských voleb "s úlevou, s nadějí, s tím, že škrty již konečně nemohou být nevyhnutelné".
Sarkozy v EU patřil společně s Německem k zastáncům zpřísnění rozpočtové disciplíny. Hollande naopak v kampani upozorňoval, že je především třeba nastartovat hospodářský růst. Nechal se také slyšet, že bude požadovat změny paktu, resp. chce ho doplnit o podporu růstu ekonomiky. Smlouva, k níž se jako jediné odmítly přidat Británie a ČR, nyní prochází ratifikací v jednotlivých zemích tzv. EU25.
Agentura Standard & Poor’s dnes uvedla, že výsledky francouzských prezidentských voleb nejsou důvodem k bezprostřední změně ratingu země. S&P však zároveň zopakovala, že odhaduje zhruba třetinovou pravděpodobnost snížení hodnocení francouzských závazků. Tato agentura v lednu letošního roku odebrala Francii elitní rating "AAA". Francouzská ekonomika téměř stagnuje a žádosti o dávky v nezaměstnanosti se vyšplhaly nejvýše za 12 let. Rostoucí zadlužení přitom zvyšuje zranitelnost země vůči finanční krizi, která obestřela evropský region v uplynulých dvou letech.
Šéf nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu Joseph Daul věří, že Francie za Hollanda bude i nadále plnit závazky, které má vůči EU, a to včetně nedávno uzavřeného paktu rozpočtové disciplíny. Daul také doufá, že Hollande bude i nadále udržovat úzké partnerství s Německem ze Sarkozyho časů. Německá kancléřka Angela Merkelová už Hollanda pozvala, aby společně probrali unijní problémy a možnosti jejich řešení.
Hollande zdůraznil, že chce dál "budování Evropy dimenzi růstu, zaměstnanosti, prosperity, v krátkosti - budoucnosti". Současně řekl, že Francii čeká mnoho náročných problémů, jako je oživení produkce, snížení zadluženosti při zachování modelu sociálních služeb, ke kterým mají všichni přístup. "Končí 17 let vlády pravice v (prezidentském) Elysejském paláci," řekl mluvčí socialistů Benoît Hamon. Socialisté byli nicméně u moci v letech 1997 až 2002, kdy s pravicovým prezidentem Jacquesem Chirakem vládla socialistická vláda premiéra Lionela Jospina.
François Hollande, který se stane prezidentem druhé největší ekonomiky EU, by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa. Už dnes by měl telefonicky hovořit s kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Po parlamentních volbách začátkem června se zúčastní prvního summitu EU v Bruselu.
Francois Hollande, který byl již před prvním kolem voleb označován za favorita, veřejně slíbil, že v případě ovládnutí Elysejského paláce zvýší minimální mzdu. Ta je aktuálně na 1 398,4 EUR měsíčně, tedy asi 34 750 korun. Ekonomickou obec nepotěšil ani představený plán prezidentského kandidáta socialistů pro snižování zadlužování země. Očekává totiž dosažení vyrovnaného hospodaření země až v roce 2017, tedy až o rok později, než sliboval Nicolas Sakorzy. Investoři na konci minulého týdne reagovali odklonem od francouzských aktiv a ten pokračuje i dnes po oznámení definitivních výsledků voleb, když tamní akciový index CAC 40 dnes dopoledne ztrácel 1,5 procenta. Odpoledne benchmark pařížské burzy otočil směr a připisoval si zisk necelého procenta.
Šéf Evropské komise José Barroso podotkl, že francouzské volby byly důležité i pro zahraničí. "Máme jednoznačně jeden společný cíl: znovu nastartovat evropskou ekonomiku," podotkl Barroso. "Nicolas Sarkozy byl horoucím obráncem eura a s podporou unijních partnerů i architektem nového ekonomického vládnutí. Za tuto snahu mu chci vzdát hold," vzkázal také Barroso Sarkozymu.
Podle amerického ekonoma Paula Krugmana zvyšuje zvolení Françoise Hollanda do čela země šance na přežití eura a evropského projektu. Jde totiž o konec osy Paříž-Berlín, která v Evropě prosazovala politiku rozpočtových škrtů. Tato strategie nikdy nefungovala, a je proto čas na ni zapomenout, napsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008 v komentáři pro The New York Times.
Krugman je dlouhodobým kritikem utažené fiskální politiky a naopak zastáncem aktivní vládní podpory hospodářského růstu. Představa, že škrtání ve vládních výdajích nějak povzbudí důvěru spotřebitelů a firem, takže budou více utrácet, se podle něj v uplynulých dvou letech ukázala jako falešná. "Výdajové škrty v upadající ekonomii prostě úpadek jenom prohlubují," uvedl.
Hollandovi stoupenci se shromáždili na pařížském náměstí Bastilly, která je svým významem ve francouzské revoluci symbolickým místem francouzské levice. Sedmapadesátiletý François Hollande se stává druhým socialistickým prezidentem od vzniku francouzské páté republiky v roce 1958 po Françoisu Mitterrandovi (1981-1995). Nicolas Sarkozy je druhým prezidentem, který prohrál po prvním funkčním období, po Valérym Giscardovi d'Estaing v roce 1981, a devátým evropským lídrem, který prohrál ve volbách od začátku krize. Musel čelit krizi, rostoucímu zadlužení, rekordní nezaměstnanosti, odlivu průmyslu do zahraničí a odporu řady Francouzů proti rozsáhlým rozpočtovým škrtům prosazovaným v rámci EU.
Nicolas Sarkozy krátce po skončení voleb uznal porážku. "Nesu za tuto prohru plnou odpovědnost," prohlásil. Podle AFP řekl vedoucím představitelům své politické strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), že ji nepovede do parlamentních voleb, které budou začátkem června. "Zůstaňte jednotní... parlamentní volby lze vyhrát. Dnešní výsledek je úctyhodný. Já tuto kampaň ale nepovedu," uvedl podle AFP Sarkozy.
Parlamentní volby budou 10. a 17. června. Pokud by v nich socialisté vyhráli, bylo by to poprvé od 80. let, kdy by měli prezidenta a současně byli vládní stranou.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, AP)