První kolo francouzských prezidentských voleb proběhne již tuto neděli a očekáváná velmi slabá účast navyšuje náskok kandidáta socialistů Francoise Hollanda před obhajujícím Nicolasem Sarkozym. Nová hlava státu však s sebou může přinést také diametrálně odlišnou politiku. To si začínají uvědomovat trhy. Obavy z vyššího zadlužování Francie pod vedením socialisty Hollanda se dnes odrazily v růstu výnosů francouzských dluhopisů a poklesu indexu pařížské burzy.
Na základě posledních průzkumů by kandidát socialistů Francois Hollande porazil současného prezidenta Nicolase Sarkozyho v prvním kole (22. dubna) o čtyři procenta hlasů, zatímco rozhodujícím kole druhém (6. května) je rozdíl mezi oběma kandidáty už 10 procent. Průzkumy rovněž ukazují, že chystaná volební neúčast se blíží k absolutnímu rekordu z roku 2002, kdy k volbám nepřišlo v prvním kole 28 a půl procenta voličů.
Francois Hollande dnes veřejně slíbil, že v případě ovládnutí Elysejského paláce zvýší minimální mzdu. Ta je aktuálně na 1 398,4 EUR měsíčně, tedy asi 34 750 korun. Hollande dnes neřekl, kam až by minimální mzdu rád navýšil, pouze se zavázal změnit současný způsob výpočtu tak, aby byl brán v úvahu jak ekonomický růst, tak inflace.
Investory nepotěšil ani představený plán prezidentského kandidáta socialistů pro snižování zadlužování země. Hollande totiž očekává dosažení vyrovnaného hospodaření země až v roce 2017, tedy rok později, než sliboval Nicolas Sakorzy.
"Pokud bude Hollande zvolen, bude to znamenat ekonomickou katastrofu pro Francii," řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy na adresu nejvíce favorizovaného z jeho devíti protikandidátů. Jeho soupeř prý představil nerealistické plány na oživení ekonomického růstu pomocí mohutných státních investic a sociálních programů.
Nervozita ohledně vůle případného nového prezidenta prosazovat úsporná opatření v potřebném rozsahu dnes odpoledne dolehla na vše francouzské. Na trhu se dokonce objevily i nepodložené zprávy o hrozbě dalšího snižování francouzského ratingu po lednovém hromadném downgrade devíti zemí eurozóny. Výnos 10letého francouzského dluhopisu si dnes prošel velmi volatilní seancí, v rámci níž vzrostl až na 3,121 procenta, tedy o 108 bazických bodů nad jeho včerejším závěrem. Nepomohla ani lépe vyznívající dnešní aukce francouzských dluhopisů, jejíž výsledky byly oznámeny v jedenáct hodin (více v komentáři ZDE).
Dnešní vývoj 10letého výnosu francouzského dluhopisu
Také na akciových trzích je odkolon investorů citlený. Francouzský index CAC půl hodiny před závěrem obchodování ztrácí jedno procento, zatímco britský index o půl procenta roste a německý DAX se drží poblíž nulových změn.
Francois Hollande včera v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt navíc prohlásil, že pokud bude francouzským prezidentem, Paříž ratifikuje fiskální pakt Evropské unie jen po jeho doplnění o opatření na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti. "Pokud pakt nebude obsahovat žádná prorůstová opatření, nemohu ho doporučit Národnímu shromáždění k ratifikaci. To jsem Francouzům slíbil a to také dodržím," dodal socialistický kandidát. Požaduje, aby evropští státníci kvůli tomu znovu projednali tento dokument, který podepsaly vlády všech členských států EU vyjma Británie a Česka. Irsko bude smlouvu schvalovat v referendu.
Na rozdíl od německé kancléřky Angely Merkelové Hollande podporuje společné evropské půjčky, takzvané eurobondy. Ve včerejším rozhovoru se vyslovil pro to, aby nebyly používány na financování států, ale evropských infrastrukturních nebo energetických projektů. Chce také posílit Evropskou centrální banku, aby mohla účinněji brzdit spekulace proti státním financím.
Potenciální nástup Hollanda do Elysejského paláce by podle německých politologů mohl vést k ochlazení vztahů mezi Paříží a Berlínem, jež v současnosti tvoří vůdčí tandem EU. Křesťanská demokratka Merkelová v minulých týdnech demonstrovala svou podporu Sarkozymu, zatímco s Hollandem se odmítla setkat.
(Zdroj: Le Monde, Le Figaro, Handelsblatt, ČTK, ČRO)