Francie čelí další politické krizi. Premiér Sébastien Lecornu rezignoval necelých 24 hodin po jmenování nového kabinetu prezidentem Emmanuelem Macronem. Vláda, která prakticky kopíruje předchozí složení, vyvolala ostrou kritiku napříč politickým spektrem. Lecornu tak složil funkci v době, kdy země bojuje s rekordním deficitem, rostoucími výnosy dluhopisů a oslabující důvěrou investorů, a prohloubil tak politickou krizi země.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval hned druhý den poté, co prezident Emmanuel Macron oznámil složení nového kabinetu, který se prakticky nelišil od předchozí vlády. To vyvolalo okamžitou kritiku jak ze strany opozice, tak i jeho vlastních podporovatelů.
Francouzské dluhopisy oslabily, jak se investoři připravují na další politickou nejistotu. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl až o 11 bazických bodů na 3,61 %, čímž se riziková přirážka vůči německému dluhu dostala na více než 89 bazických bodů — nejvíce od roku 2012. Mezitím euro oslabilo o 0,7 % vůči dolaru a index francouzských akcií CAC 40 klesl o 2 %.
Francii byl od nástupu Lecornua do úřadu dvakrát snížen ratingu. Agentura Moody’s drží hodnocení Aa3 se stabilním výhledem a další aktualizaci plánuje na 24. října. S&P má u Francie hodnocení AA- s negativním výhledem a další revizi plánuje na 28. listopadu.
„Rezignace uvrhuje Francii do neznáma,“ uvedl Luigi Buttiglione, zakladatel poradenské firmy LB Macro. „Francouzská ekonomika pravděpodobně utrpí kvůli dalšímu nevyhnutelnému poklesu důvěry podnikatelského sektoru, což ovlivní aktivitu v celé EU vzhledem k významu Francie.“
Lídr socialistické strany Olivier Faure, jehož strana může sehrát klíčovou roli při hlasování v parlamentu, uvedl, že Macronova skupina se rozpadá a nová vláda ztratila legitimitu. „Jsme svědky bezprecedentní politické krize,“ řekl krátce předtím, než Lecornu oznámil rezignaci.
Lecornu čelil stejnému neřešitelnému problému jako jeho dva předchůdci: prosadit rozpočet, který zahrnuje nepopulární škrty a zvýšení daní nutné ke snížení největšího deficitu v eurozóně, skrze roztříštěný parlament. Jeho předchůdce François Bayrou byl minulý měsíc nucen odstoupit po neúspěšném hlasování o důvěře kvůli plánu výrazně snížit deficit rozpočtu v příštím roce. V prosinci loňského roku byl jeho předchůdce Michel Barnier rovněž odvolán kvůli návrhu rozpočtových škrtů.
„Současná situace nás přibližuje k předčasným volbám. V takovém scénáři očekávám, že se spread zvýší a otestuje hranici 100 bazických bodů,“ uvedl Vincent Juvyns, hlavní investiční stratég společnosti v Bruselu, ještě před Lecornuovou rezignací. „Nedokážu si představit, jak se Francie vyhne volbám, když tento parlament postrádá mandát,“ uvedl také Jordan Rochester, šéf makrostrategie pro EMEA ve společnosti Mizuho.