Aktualizováno Pozdržení platby 4 bilionů jenů regionálním vládám, dočasné snížení cestovních výdajů, údržbu státních budov a sesekání dalších interních nákladů na polovinu - to jsou některé z popatření, kterými chce japonská vláda čelit blížícímu se nedostatku peněz na provoz země. Japonsku totiž aktuálně hrozí, že bude již v říjnu bez peněz, protože opoziční strany blokují přijetí zákona, který měl zajistit skrze emisi dluhopisů více než 40 procent letošních příjmů rozpočtu Japonska.
"Že bude japonská vláda bez peněz, to není vymyšlený příběh. Je to skutečná hrozba," přiznal dnes japonský ministr financí Džun Azumi. Opoziční poslance upozornil, že pokud nedojde ke schválení klíčového zákona o emisi dluhopisů za 38,3 bilionu jenů na krytí 42 procent výdajů rozpočtu již v následující sérii jednání japonského parlamentu naplánované do soboty 8. září, „vyschnou peníze na vládních účtech“.
Vládě se již podařilo v úterý protlačit zákon o financování deficitu v dolní komoře parlamentu. Opozice má však většinu v horní komoře, kde hlasování bojkotovala. Cíle snah opozičních politiků je skrze tlaky ohrožující japonské finance přimět japonského premiéra Jošihika Nodu k vypsání předčasných voleb.
"Pokud se nepodaří schválit zákon, budou mít trhy dojem, že řízení financí v Japonsku spočívá na vratkých základech," uvedl dnes ministr financí ministr Džun Azumi. Zároveň však ujistil mezinárodní investory, že Japonsko bude nadále splácet úroky z již vydaných dluhopisů. O nejistotě zahalující nyní japonskou ekonomiku v očích investorů nicméně svědčí fakt, že japonské akcie uzavřely tento týden na nejnižší hodnotě za čtyři týdny.
Obrovský dluh a slábnoucí ekonomika
Agentura Fitch Ratings již v květnu snížila Japonsku rating dlouhodobých závazků v domácí měně o jeden stupeň na „A+“ a výhled ponechala „negativní“ s tím, že fiskální konsolidace v zemi je příliš pomalá a další zvyšování již beztak velmi vysokého zadlužení.
Zatímco průměrné zemi OECD vzrostlo od počátku globální finanční krize zadlužení vůči HDP o 39 procentních bodů a u zemí s ratingem „A“ od Fitche dokonce jen o 8 procentních bodů v případě Japonska byl tento nárůst 61 procentních bodů. Loni dosáhl dluh japonských veřejných financí 230 procent výkonu tamní ekonomiky a Fitch při poslední změně hodnocení japonských závazků odhadl odhad jeho nárůst v letošním roce na 239 procent HDP.
Standard and Poor's má od ledna 2011 hodnocení dlouhodobých závazků Japonska na „AA-“, ale letos upozornila na to, že by mohla zhoršit rating Japonska, pokud jeho ekonomika neporoste dost rychle nebo pokud se bude jeho veřejný dluh nadále zvyšovat. Výhled ratingu Japonska má S&P nyní „negativní“. Moody’s přistoupila k downgradu naposledy v srpnu loňského roku, a aktuálně rating země drží na „AA3“, tedy také tři stupně pod nejvyšším ratingem, a výhled považuje za „stabilní“.
Japonská ekonomika před dvěma týdny naplnila obavy ekonomů, že po překvapivém růstu o 1,3 procenta v prvním čtvrtletí přijde ve druhém kvartále dramatické zpomalení spolu s tím, jak vláda zastavila investiční boom, který rozjel růstové motory ekonomiky a zasadil se o rekonstrukci země po loňském pustošivém řádění tsunami. HDP se ve 2Q zvýšil jen o 0,3 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, zatímco se očekávalo zvýšení o 0,6 procenta. Japonskou ekonomiku, kterou nyní musí místo vlády táhnout exportéři a spotřebitelé, negativně ovlivňuje ochlazení v globální ekonomice, konkrétně slabší vývozy do Evropy a Číny.
(Zdroj: Nikkei , Bloomberg, ČTK, Fitch S&P , Moody’s)