Japonská ekonomika čelí deflaci a depresi již dvě desetiletí. Růst HDP sice v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 4,1 %, protože mu pomohly vládní výdaje a podpora zaměřená na oživení po šoku, který přineslo loňské tsunami. Nečeká se však, že by k podobnému růstu došlo i v dalších čtvrtletích. S ohledem na vývoj v posledních dvaceti letech je pak síla kurzu japonské měny záhadou.
Kurz jenu se drží vysoko díky několika faktorům. Japonsko zastává merkantilistickou politiku, podporuje exporty průmyslového komplexu, který je v zahraničí znám jako „Japan Inc.“ a který se specializuje zejména na výrobu automobilů, elektroniky a dalších produktů, v nichž země dosáhla globální dominance. K tomu jsou kladeny překážky dovozům. Existoval například návrh na zákaz dovozu amerických lyží, protože nebyly testovány na japonském sněhu. Donedávna tak země dosahovala obchodních přebytků. Jenu navíc pomáhala repatriace zisků a další tok hotovosti spojený s obrovskými zahraničními investicemi.
Investoři navíc vnímají Japonsko jako bezpečné útočiště, což se projevilo při asijské krizi na konci 90. let, při prasknutí dot.com bubliny a při poslední krizi v USA i v Evropě. Navíc jsou si investoři vědomi toho, že snahy o oslabení jenu intervencemi v minulosti dlouho nefungovaly.
Jen byl oblíbenou měnou rovněž pro tzv. carry trade, protože jde o likvidní měnu s nízkými sazbami. Spekulanti si ho tak půjčovali, směnili za měny s vysokým úročením a na tomto obchodu profitovali. Na opačné straně takových obchodů stála často Austrálie s dlouhodobě vysokými sazbami. Pokud jen posílil, zisky spekulantů to snížilo, jeho oslabení je ale naopak zvyšovalo. Tento systém fungoval donedávna, ale další významné centrální banky snížily sazby k nule a atraktivita jenu pro carry trade již není tak vysoká. V únoru Bank of Japan překvapila trhy nákupem aktiv zaměřeným na podporu růstu ekonomiky. K tomu ohlásila inflační cíl ve výši 1 % a dlouhodobě ve výši až 2 %. Poté ještě BoJ ohlásila úvěrový program pro sektory s vysokým růstem (obnovitelné energie, zdravotní péče, apod.).
BoJ je nezávislá, je ale jasné, že ve snaze o stimulaci ekonomiky jedná společně s vládou. Podle některých dokonce nakupuje vládní dluhopisy a s cílem financovat vysoké deficity. Taková „monetizace dluhu“ je mezi centrálními bankéři tabu. Skrytě ale probíhá v USA a nyní i v eurozóně, kde ECB poskytla úvěry bankám, které za ně většinou koupily vládní dluhopisy. BoJ pak do konce letošního roku plánuje koupit aktiva v přibližně stejné výši, jaké dosahuje plánovaná emise vládních dluhopisů.
Uvedené je výtahem z „Strong Yen Belies a Worrisome Japanese Economy“, autorem je A. Gary Shilling, prezident A. Gary Shilling & Co.
(Zdroj: Bloomberg)