Aktualizováno Na sympóziu Fedu v Jackson Hole v závěru minulého týdne neproběhl pouze ostře sledovaný projev Bernankeho a jeho obhajoba kvantitativního uvolňování, ale i živá diskuse předních ekonomů o tom, zda 8% nezaměstnanost v USA je něco, na co si musíme v období po krizi zvykat, nebo se jedná pouze o přechodnou záležitost. Ekonomiku s dlouhodobě vyšší nezaměstnaností, než byly doposud USA ve své historii zvyklé, označil slavný investor a zakladatel společnosti Pimco, Mohamed El-Erian, za tzv. Nový normál. K tomuto označení se hlásí i jeho kolega z Pimco Bill Gross, který se rovněž obává, že nezaměstnanost se do předkrizové úrovně nevrátí.
Ben Bernanke je přesvědčen o tom, že žádný Nový normál neexistuje, a současná situace je pouze přechodnou fází, když k tomu řekl: „Vidím minimální důkazy významné strukturální změny během posledních let. V období po druhé světové válce se úroveň nezaměstnanosti vrátila na poblíž své před krizové hodnoty.“ Bernanke zároveň věří, že vysokou nezaměstnanost může snížit silnější hospodářský růst. Za tento názor se postavil i hlavní ekonom , Jan Hatzius, nebo profesor ze Stanfordské univerzity Edward Lazear. Proti se postavili El-Erian , B. Gross, Robert Gordon z Northwesternské univerzity a Jeffrey Lacker, předseda richmondského Fedu.
Bernanke a jeho zastánci tvrdí, že slabé hospodářské zotavení a vysoká nezaměstnanost jsou spíše důsledkem dočasných faktorů, jakou jsou přísné úvěrové podmínky nebo slabost realitního trhu, a mohou být vyléčeny pomocí monetárního stimulu. J. Hatzius k tomu řekl: „V prostředí, kde nezaměstnanost neklesá, alespoň ne rychle, myslím, že nadále existuje prostor pro další podporu ze strany monetární politiky“. Hatzius odhaduje současnou přirozenou míru nezaměstnanosti, která nespouští výrazné inflační tlaky, kolem 6 %, což je de facto v souladu s kalkulacemi Fedu. El-Erian a Gross z Pimco odhadují přirozenou míru nezaměstnaností blíže k 7 %. El-Erian k tomu v komentáři po proslovu Bernankeho uvedl: „Naše analýza se zabývá rozdílnou rovnováhou mezi cyklickými a strukturálními faktory. Dává větší důraz na strukturální problémy včetně jednotlivých segmentů práce, bydlení a úvěrových trhů.“ B. Gross k tomu se skepsí uvedl, že tyto faktory mohou být kvantitativním uvolňováním nebo nákup obrovským nákup aktiv ovlivněny pouze marginálně, když dodal: „To je důvod, proč více než tři roky trvající nulové sazby a nafouknutí rozvahy Fedu o 2 biliony USD přinášejí pouze 2% hospodářský růst“.
Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti v americké ekonomice:
Bernankemu a jeho stoupencům dává za pravdu studie ekonomů Lazeara aj. Spletzera, která ukazuje, že za vysokou měrou nezaměstnanosti stojí spíše slabý hospodářský růst než strukturální slabost trhu práce. Studie se odvolává na fakt, že největší úbytek pracovních míst zaznamenala cyklická odvětví jako stavebnictví, průmysl nebo maloobchod. S odlišnou studií, která byla publikována i známou ekonomickou organizací NBER, přišel ekonom R. Gordon. Ten došel k závěru, že potenciál růstu americké ekonomiky byl krizí výrazně poškozen a růst během posledních 250 let byl neopakovatelným obdobím expanze.
S pozitivním pohledem na největší ekonomiku světa přisel ve svém sloupku ve Financial Times Roger Altman, který je jedním z horkých kandidátů na post ministra financí. Altman se domnívá, že ačkoliv současné přešlapování na místě může trvat ještě několik let, americká ekonomika míří k dalšímu boomu. Tento názor podkládá pěti hlavními faktory:
1, Rostoucími cenami domů
2, Silně rostoucí produkcí plynu a ropy
3, Zdravým finančním sektorem – sektor, který byl málem znárodněný, se zotavil rychleji, než kdokoliv považoval za možné
4, Konkurenceschopností – Altman vidí v posledních letech výrazné zlepšení
5, Vyrovnáváním rozpočtu – To je spíše vizionářství, které sází na znovuzvolení Obamy, které by mohlo přinést snížení narůstajícího zadlužení.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)