Aktualizováno K dalšímu snižování základních úrokových sazeb by měla Česká národní banka přistupovat opatrně, neboť měnová politika je už dost uvolněná. V rozhovoru s agenturou Dow Jones Newswires to řekla členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. Centrální banka má nyní základní úrok na historickém minimu 0,50 procenta.
„Učinili jsme již dost. Úrokové sazby pro podnikání i hypotéky jsou velmi nízko, na velmi akceptovatelných úrovních,“ uvedla Zamrazilová. Současné nastavení měnové politiky ČNB je dle členky bankovní rady „velmi, velmi akomodativní“ a centrální banka pomohla ekonomice „poměrně dost“ udržováním sazeb na historických minimech po několik let, uvedla Zamrazilová.
Zamrazilová také upozornila, že pokračující uvolňování měnové politiky v USA by mohlo vést k růstu inflace. "Očekávám další proinflační rizika," řekla Zamrazilová. Její obavy se prý potvrdily spuštěním QE3 ve Spojených státech. Zkratkou QE3 se odkazuje na třetí vlnu takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. Americká centrální banka (Fed) k ní sáhla minulý týden, kdy uvedla, že začne nakupovat hypoteční cenné papíry, konkrétně sekundární hypoteční dluh MBS, tempem 40 miliard dolarů za měsíc.
Na minimu 0,5 procenta je základní sazba od června. Zamrazilová tehdy chtěla, aby sazby zůstaly beze změny a nesnižovaly se. Na předchozích dvou zasedáních rady Zamrazilová hlasovala pro zvýšení úrokových sazeb. Její současný postoj tak naznačuje, že hlasování o snížení sazeb na nejbližším měnovém jednání ČNB nebude jednotné. Trh ale většinově (konsensus Reuters i Bloomberg) očekává, že ČNB dne 27. září základní úrokovou sazbu 2T repo sníží o dalších 25 bazických bodů na 0,25 procenta.
Názor Zamrazilové totiž kontrastuje s postojem jejích kolegů v bankovní radě do té míry, do které lze soudit z veřejných prohlášení.
Ve druhé polovině srpna uvedl člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal v ČT v pořadu OVM, že ČNB zřejmě sníží poslední prognózu, která hovořila o 0,9% poklesu tuzemské ekonomiky v letošním roce. Lízal v srpnu hlasoval pro snížení základní úrokové sazby ze současné rekordně nízké úrovně 0,5 procenta, ale další pokles neprosadil. Naznačil, že stejně bude hlasovat i v září. Do budoucna nevyloučil i nulovou sazbu.
Ještě mnohem výraznější byl komentář viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka v polovině srpna. Česká centrální banka si průtahy v dalším snižování sazeb může připravit situaci, kdy bude v budoucnu nucena k mnohem radikálnějším opatřením k odvrácení deflačních rizik, uvedl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. Na posledním měnovém jednání byl právě Tomšík a s ním Lízal pro další snížení sazeb ČNB. Čtyři členové BR ale hlasovali pro ponechání sazeb, guvernér Miroslav Singer chyběl.
(Zdroj: ČNB, Dow Jones, Reuters, čtk)