Aktualizováno Česká centrální banka si průtahy v dalším snižování sazeb může připravit situaci, kdy bude v budoucnu nucena k mnohem radikálnějším opatřením k odvrácení deflačních rizik, uvedl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. Na posledním měnovém jednání byl právě Tomšík jedním ze dvou členů bankovní rady, kteří hlasovali pro další snížení sazeb ČNB. Čtyři členové BR ale hlasovali pro ponechání sazeb, guvernér Miroslav Singer chyběl.
„Prognóza počítá s nízkými úrokovými sazbami po několik nadcházejících čtvrtletí. Je tedy stále možné s takovým krokem vyčkávat, ale vyčkávací taktika může dospět do potřeby prudších kroků v budoucnu,“ uvádí Tomšík zdůvodnění svého postoje k dalšímu snižování sazeb ze strany ČNB.
Evropská centrální banka, jejíž hlavní sazba je o 25 bazických bodů pod hlavní sazbou ČNB, chystá další rozsáhlá tržní opatření pro utlumení dluhové krize v eurozóně. „Česká národní banka stále disponuje ‚luxusem‘ možnosti dále snížit úrokové sazby předtím, než přistoupí k nestandardním nástrojům,“ uvedl Tomšík. V případě, že by přišla mimořádná opatření ke slovu, viceguvernér upřednostňuje opatření ke snížení dlouhodobých úrokových sazeb.
FRA kontakty fixující tříměsíční mezibankovní sazbu dnes klesly k 0,61 %, což je nové rekordní minimum. Před posledním měnovým jednáním dosahovaly 0,82 procenta. Předpověď ČNB vidí PRIBOR v roce 2013 na průměrné úrovni 0,3 procenta, následován růstem v roce 2014. „Prezentovali jsme naše očekávání, kam se tržní úrokové sazby mohou vyvíjet. Pokud uvidím, že se tento vývoj nenaplňuje a že existuje riziko nulových či dokonce záporných úrokových sazeb, nevylučuji použití některého z nástrojů, či kombinace nástrojů, která zajistí vývoj chtěným směrem,“ uvedl viceguvernér Tomšík.
Tuzemský finanční trh podle Tomšíka není zasažen distorzemi nebo systémovými problémy jako jsou nedostatek likvidity nebo nucené oddlužování. Centrální banka naopak v rámci svého mandátu udržování cenové stability využívá nástroje ke stahování nadbytečných fondů z trhu s tím, jak objem úspor, tedy vkladů v domácích bankách, převyšuje úvěry. „Jakékoli nástroje, které nazýváme nestandardní, musejí vycházet z tohoto stavu. Jejich případné použití by tedy nemělo směřovat kvantitativním směrem, ale měly by cílit na dlouhý konec výnosové křivky tak, abychom zajistili stabilitu dlouhodobých inflačních očekávání,“ uvedl Vladimír Tomšík. Uvedení konkrétních, v úvahu připadajících nástrojů, ale zatím odmítl.
Od počátku roku 2012 byla tuzemská inflace tažena daňovými změnami při předchozím oslabení koruny a vlivu cen komodit, zatímco domácí spotřebitelská poptávka nebyla tvůrcem tlaku na růst cen, uvedl dále Tomšík. Základní ukazatel inflace překračovat 3% úroveň v každém z letošních měsíců, sedmiměsíčního minima 3,1 % dosáhl v červenci. Měnověpolitická inflace je úrovní 1,8 % pod 2% cílem centrální banky. Předpověď inflace hovoří o poklesu pod cíl centrální banky do konce roku 2012.
Tuzemský HDP ve druhém čtvrtletí roku klesl mezikvartálně o 0,2 procenta, maloobchodní tržby vykázaly meziroční pokles o procento. Šlo o třetí, respektive čtvrtý ústup v řadě. „Zaznamenali jsme velmi slabou spotřebu domácností po několik posledních čtvrtletí a úroveň růstu se jeví nejslabší v historii ČR. Dokumentuje to i vysoká úroveň úspor, nyní již na předkrizové úrovni. Lidé omezují a odkládají spotřebu,“ míří další Tomšíkova slova směrem k dalšímu možnému uvolnění měnové politiky ze strany ČNB. Analytici Bank of America/Merrill Lynch ve svém reportu z 6. srpna uvedli, že ČNB by měla započíst slabost ekonomiky a riziko nulových či nagativních sazeb a konat směrem k oslabení koruny.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB)