Aktualizováno Evropská unie potřebuje k oživení své upadající ekonomiky a zaměstnanosti levný břidlicový plyn, protože s politikou vysokých cen energie se z nynější krize nedostane. Nové zdroje relativně čisté energie by jí zároveň pomohly odpoutat ekonomický růst od zvyšování emisí skleníkových plynů. Řekl to v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters polský ministr životního prostředí Marcin Korolec.
"Problém, před nímž stojíme, je, že růst HDP je obecně spojen se zvyšováním emisí. Musíme tyto dva prvky odpojit," řekl Korolec. Polsko zde poukazuje na příklad USA, kde se emise oxidu uhličitého v energetice díky hromadnému přechodu elektráren z uhlí na zemní plyn propadly na minimum za 20 let a čeká se jejich další pokles. O snížení emisí se zasloužil prudký a nikým neplánovaný růst produkce plynu z břidlicových hornin. Díky tomu se Spojené státy za posledních několik let staly z největšího světového dovozce plynu zcela soběstačnými a producenti intenzivně připravují jeho vývoz.
"Zvláště v dnešní ekonomické krizi před námi stojí dvojí výzva - potřebujeme levnou energii. ale energii získanou udržitelným způsobem. Z ekonomické krize v EU se nedostaneme, pokud budeme dál věřit v jednoduchý model vysokých cen energie," řekl ministr Korolec.
"Břidlicová revoluce" srazila v USA ceny plynu zhruba na pětinu úrovně v Evropě a sedminu asijské úrovně a prudké zlevnění této suroviny odstartovalo přechod elektráren na plyn. Mnozí analytici nevěří, že by Evropa mohla následovat USA a poukazují na ostrý odpor vlivných organizací zelených aktivistů, lobbování zavedených dodavatelů energie a široce rozšířený strach místního obyvatelstva z těžby metodou takzvaného hydraulického štěpení hornin v několikakilometrových hloubkách.
Polští činitelé z vlastních zkušeností uvádějí, že jakmile se lidem začnou poskytovat namísto negativní propagandy pravdivé a podrobné informace o těžbě, jejich odmítavý postoj výrazně zeslábne. Podle Korolce není důvod, proč by se rozmach těžby z břidlic nemohl odehrát i v Evropě, upozornil ale na potřebu pečlivé regulace. "Samozřejmě, že se musíme držet velmi přísných požadavků na ochranu životního prostředí a podmínek, které už nyní pro vrty stanovujeme," řekl.
Polsko je závislé v energetice na uhlí a na dovozu plynu z Ruska a rozvoj nového zdroje plynu vláda výrazně podporuje. Varšava už udělila více než stovku licencí pro průzkum možností těžby břidlicového plynu a očekává, že by se s těžbou mohlo začít na přelomu let 2014 a 2015. Polsko má podle odhadů jedny z nejvyšších zásob břidlicového plynu v Evropě, třebaže letošní zpráva státních geologů původní předpovědi výrazně snížila.