Evropské energetiky chystají renesanci „špinavého“ uhlí. Může zachránit trh emisních povolenek

Hlavní evropské energetické společnosti chystají v nadcházejících čtyřech letech výrazně více nových projektů elektráren spalujících uhlí, než nových plynových zdrojů. To na sklonku éry bezplatných povolenek zvýší poptávku po nich a podpoří jejich kolabující trh. Důvodem vývoje je jednak odklon části zemí od jaderné energetiky, zejména Německa, celoevropsky pak levné dodávky uhlí proti drahým dodávkám plynu a investiční pragmatismus vítězící nad úmyslem politiků o bezjaderné a obnovitelné Evropě.

Klíčové evropské energetiky v čele s E.ON a RWE do roku 2015 postaví šestkrát více uhelných zdrojů, než původně prosazované plynové alternativy k jádru vedle obnovitelných zdrojů, odhaduje na základě informací z firem a vlastních propočtů analýza UBS. S ohledem na vývoj cen konkurenčních paliv a technologií se zisky tepelných elektráren za stejnou dobu zdvojnásobí proti současnosti, míní pak v analýze Goldman Sachs.

Nové tepelné zdroje, nahrazující jádro a obnovující uhelný směr, oživí poptávku po emisních povolenkách, protože uhelný zdroj potřebuje zhruba dvojnásobek povolenek proti plynovým zdrojům. „Cena povolenek vzroste o 73 procent do konce roku 2013 z historického minima, dosaženého 18. září uvádí analýza Euro Carbon Macro Fund (ECMF) v Lucemburku. „Ekonomika uhelných projektů je nejpříznivější za posledních pět let. Investice do povolenek UN (označované jako CER) pro rok 2013 po pádu jejich ceny o 80 procent v uplynulém roce je dobrou investicí,“ tvrdí Laurent Seagalen, šéf ECMF. Povolenky UN 2013 zažily v týdnu do 14. září svůj nejprudší týdenní pokles. Dnes na ICE Futures Europe v Londýně zahajovaly na ceně 2,02 eur/t, o dalších 1,5 % níže. Povolenky EU klesly o 1,2 % k 8,05 eur/t.

Vedle západní Evropy analytici čekají renesanci uhlí i ve střední Evropě. Podle analýzy UBS energetiky v sedmi zemích CEE během čtyř let uvedou nové uhelné zdroje o celkové kapacitě 10.600 MW v porovnání s očekávanými 1.600 MW nové kapacity plynových zdrojů, uvádí analytik UBS Patrick Hummel. Odstaveno má být 3.400 MW starých uhelných kapacit. Tisíc megawatt přitom dokáže zásobit zhruba dva miliony evropských domácností. „Tato výstavba ale nemá co dělat s nyní nízkými cenami povolenek. Projekty byly připraveny v předkrizových letech boomu, následně v krizi odstaveny k ledu a nyní pro ně přichází vhodná doba,“ upozorňuje Hummel.

Ceny elektřiny od počátku krize (polovina roku 2008) na německé burze klesly u ročního kontraktu od úrovně 90 eur k současným 48 eurům, když byly ještě níže. UBS upozorňuje, že dalších úspor mohou evropské energetiky dosáhnout použitím UN offsetů místo EU povolenek. Energy tým Bloomberg ziskovost projektů v případě Německa spočetl na 15,69 eur/MWh v případě CER proti 9,96 eur/MWh u EU povolenek. Plynové zdroje přitom analytikům nyní v každém případě vycházejí při ceně vstupů, povolenek a provozu jako ztrátové.

Uhelná kapacita dle propočtů Goldman Sachs v příštím roce na severozápadě Evropy vzroste o 4,6 % na 68 tisíc MW, o 3 % u plynových zdrojů. Kapacita dle sektorové analytičky Goldman Sachs Deborah Vilkens klesne po roce 2013, což přiměje marže v sektoru k růstu až na 26 eur v roce 2015.

Evropská komise v červenci představila plán stažení částí nabídky povolenek z trhu a jejich uvedení zpět na trh o několik let později. Podle analytika Leap Trading a bývalého experta E.ON Marka Owen-Lloyda tím pouze sune problém do budoucna.

Nový zákon, který v nadcházejících dnech bude projednávat Evropský parlament, má v první fázi regulátorovi dát prostor určovat načasování aukcí zejména u rozsáhlejších prodejů povolenek, ve druhé fázi právě odsunout část povolenek do dalších období. Se zaujetím oficiální pozice ke změně váhá několik členských států, mezi nimi Polsko, Slovensko i ČR. Premiér Petr Nečas dříve v září uvedl, že vláda plán EK patrně nepodpoří. Proti je i Slovensko, váhá Polsko, které si vyjednalo vlastní výjimky a kde 90 % produkce elektřiny kryjí uhelné zdroje. Proti je i Nizozemí.

Pravidla hry v Evropě mění narůstající dodávky relativně levného uhlí ze Spojených států, například od producenta Arch Coal a dalších bojujících s klesajícím domácím odbytem, proti potížím s dodávkami relativně zdražujícího plynu, zejména v rámci ruských kontaktů. Meziročně ceny dodávek uhlí pro Evropu klesly řádově o čtvrtinu, což podporuje hospodaření E.ON, RWE a dalších velkých energetik a vede k tomu, že Evropa nyní v elektrárnách spaluje uhlí nejrychleji od roku 2006. Podle dat BP poptávka po termálním uhlí jako „nejšpinavějším zdroji energie“ loni v Evropě vzrostla o 3,3 % proti poklesu poptávky po plynu o 2,1 procenta.

Vývoj spotřeby plynu v Evropě:


Čerstvá analýza na datech Bloomberg ukazuje, že spotřeba plynu v Evropě i po odfiltrování silných sezónních vlivů a při budování nových kapacit klesá čtvrtým rokem v řadě. To je odrazem jednak krize a útlumu ekonomik a průmyslu, jednak špatné rentability plynových projektů (u nuly). Deutsche Bank předpovídá, že z dnešní německé plynové kapacity (cca 6 500 MW) bude do roku 2015 uzavřena čtvrtina zdrojů. RWE již v průběhu prvního pololetí zvýšila produkci z uhlí řádově o 20 procent, komentovat ziskovost jednotlivých zdrojů logicky odmítá.

Spotřeba plynu v Evropě meziročně - vybrané země:


Opačná situace je v USA. Za levnými dovozy uhlí ze Spojených států do Evropy stojí boom tamní přímořské těžby plynu a s tím naopak relativní nerentabilita tamních uhelných zdrojů a rozvoj plynových projektů. Zatímco před rokem podíl plynu na generování elektřiny ve Spojených státech dosahoval zhruba 23 procent, dnes je to již třetina. Plyn vyrovnal uhlí, které ustoupilo za rok z více jak 40 % pod třetinu. Díky rozvoji těžby plynu v USA za poslední rok futures na dodávky plynu padly o více jak třetinu.

Situace v USA nutí tamní producenty v čele s Arch Coal dodávat uhlí do Evropy, jelikož asijský směr obsazuje spíše Austrálie a domácí těžba. Do Evropy jej budou následovat Peabody Energy či Alpha Natural Resources, míní analytici. Trend potvrzuje také odborník na námořní přepravu David Host z T Parker Host. Dle něj mají přepravní kapacity do roku 2015 narůst o 35 procent k 285 milionům tun ročně.

Nikoli evropský, ale globální rostoucí význam plynu potvrdil na sklonku července také šéf koncernu General Electric Jeffrey Immelt. „Jsou to bezpochyby plyn a vítr,“ uvedl Immelt směrem ke dvěma zdrojům energií, ke kterým se země nejdynamičtěji posouvají. „Zemní plyn se stává trvale levným,“ uvedl Immelt směrem k prudkému rozvoji těžby ve Spojených státech, která už dnes změnila pravidla hry na energetickém trhu mezi USA a Evropou.

(Zdroj: Bloomberg, CNBC, FT, GE, Deutsche Bank, E.ON, RWE, EIA)