Deset let po americké invazi do Iráku se v ropném sektoru druhého největšího těžaře na Blízkém východě chystá velká změna. Americký ropný koncern (88,89 USD, 0,58%) Mobil odchází z gigantického iráckého pole Západní Kurna-1 a nadále se chystá působit jen v poloautonomním Kurdistánu na severu země, který má s centrální vládou v Bagdádu velmi napjaté vztahy. Místo Exxonu s největší pravděpodobností obsadí čínský státní koncern CNPC. Bagdád se tak stále více vymaňuje z vlivu Západu.
se ze Západní Kurny-1 stáhuje kvůli kontraktům, které současně, a za mnohem výhodnějších daňových podmínek, uzavřel s kurdistánskými úřady, což se Bagdádu krajně nelíbilo. Centrální vláda tvrdí, že regulace těžby ropy patří výlučně do její pravomoci a kontrakty s Kurdistánem považuje za neplatné. Krok Exxonu ale spustil lavinu a poté podobné dohody s Kurdy podepsaly americký (110,38 USD, 0,45%) a francouzský (38,9 EUR, -0,18%). Bagdádu došla trpělivost a Američany postavil před ultimatum, jehož výsledkem bylo opuštění druhého nejvýkonnějšího pole v zemi, kde se momentálně dobývá 12 % celkové irácké produkce.
Menšinovým partnerem Exxonu na Západní Kurně-1 je koncern Royal Dutch (26,09 EUR, -0,89%). Práva na využívání pole, jehož rezervy se odhadují na 8,7 mld. barelů ropy, získaly obě společnosti na konci roku 2009. Současná úroveň těžby činí 400 tisíc barelů denně, přičemž do několika let by se mohla vyšplhat na úctyhodných 2,25 mil. barelů denně. Investiční náklady projektu jsou odhadovány na 50 mld. USD. už oslovil potenciální zájemce o svoji licenci a zpřístupnil jim vybraná data o ložisku.
Irácké a čínské zdroje agentuře Reuters sdělily, že o prodeji svého 60% podílu v ložisku jedná s CNPC, konkrétně s její dcerou (1,09 EUR, 2,26%), a že konkurenční nabídky předložili další hráči. Dříve zájem o Západní Kurnu-1 projevil ruský (65,75 USD, -1,50%), který má v Iráku solidní přítomnost. To samé platí o CNPC.
Čínská společnost nedávno v Iráku dokončila rozsáhlý infrastrukturní projekt na poli Al-Ahdab, kde těží ropu a poté z ní vyrábí zkapalněný ropný plyn (LPG). Produkce na poli dosahuje 6 mil. tun ropy ročně. Kapacita zkapalňovacího zařízení je 400 m3 denně. Dále Číňané spolu s britským koncernem (425,25 GBp, -1,13%) těží na gigantickém ložisku Rumajlá (4. největší na světě s odhadovanými rezervami 17 mld. barelů), kde se nyní produkce pohybuje kolem 1,33 mil. barelů za den. V létě také začala komerční produkce na velkém poli Halfajá, kde je CNPC s největším podílem operátorem. V rámci první fáze by těžba měla dosahovat 5 mil. tun ročně (100 000 barelů denně).
Zakoupením podílu v Západní Kurně-1 by Číňané získali významnou přítomnost ve třech ze čtyř největších iráckých ložisek. V percentuálním vyjádření by měli přístup ke 32 % rezerv, k nimž byly prostřednictvím licenčních kontraktů puštěny zahraniční společnosti. „CNPC projevila zájem; jsou tu. A my nevidíme problém v tom, že svoji pozici budou navyšovat,“ svěřil se vysoce postavený zdroj z irácké vlády s tím, že se jedná pouze o servisní kontrakty, nikoli kontrakty o sdílení produkce, které by těžařům dávaly právo na vlastnictví pole a vytěžené ropy.
Bagdád své nerostné bohatství nedává zadarmo a po těžařích požaduje extrémně vysoký podíl ze zisků na vytěžené produkci. Podle kontraktu o Západní Kurně-1, podepsaného v roce 2010, měl dostávat poplatek 1,9 USD za vytěžený barel. Cena ropy na světových trzích se přitom pohybuje kolem 100 USD za barelů. Právě nevýhodně nastavená smlouva je podle zdrojů jedním z důvodů, proč se Američané z pole stahují. Vrty totiž nenavyšují produkci tak rychle, jak se původně plánovalo, čímž se výrazně prodloužila návratnost projektu. si také stěžoval, že mu Iráčané neodvádí poplatky za ropu včas.
Čína, která je jedním z největších odběratelů irácké ropy, je v zájmu zajištění přístupu ke klíčové energetické surovině ochotna přijmout tvrdší podmínky a nižší ziskovost než západní koncerny, a dokonce i než ruští hráči typu soukromého Lukoilu, jehož vedení se musí zodpovídat akcionářům.
Dekádu po americké invazi se iráckému ropnému průmyslu podařilo setřást nejen dědictví občanské války, ale i předchozí čtvrtstoletí vlády Saddáma Husajna plné krvavých konfliktů se sousedy. Těžba ropy na konci 3Q12 dosáhla 3,4 mil. barelů za den. Země v produkci také poprvé od roku 1988 předstihla sousední Írán, který má s odbytem své suroviny potíže kvůli ropnému embargu EU a Spojených států. Bagdád si stanovil cíl pro zvýšení ropné produkce do roku 2015 na pět až šest milionů barelů denně.
Podle informovaných zdrojů by měl o budoucím vlastníkovi Západní Kurny-1 rozhodnout brzy. Irácká vláda už dala najevo, že CNPC i jsou pro ni na ložisku přijatelní partneři. Větší přízeň vůči čínským a ruským společnostem odpovídá snaze kabinetu iráckého premiéra Nurího al-Malíkího o nezávislejší zahraniční politiku. K tomu dostal Irák prostor poté, co loni zemi opustili poslední američtí vojáci. Malíkí například povolil Íránu zásobovat přes irácký letecký prostor jednotky syrské armády věrné Bašáru Asadovi.
Stahování západních koncernů do poloautonomní provincie na severu Iráku pravděpodobně zvýší napětí mezi Bagdádem a Irbílem, administrativním centrem Kurdistánu. To by podle některých pozorovatelů mohlo nakonec přimět k tomu, aby si odchod ze Západní Kurny-1 rozmyslel. Iráčtí vládní představitelé prý amerického prezidenta Baracka Obamu vyzvali, aby Exxonu odchod vymluvil.
(Zdroje: Reuters, Bloomberg, Petroleum Economist, Moscow Times)