Rozhodnutí kyperského parlamentu o přísném zdanění všech vkladů u bank v zemi, které je základním kamenem víkendové dohody o poskytnutí zahraniční pomoci od Evropské unie a MMF, dnes nepadne. Překvapivě o tom dnes rozhodli zákonodárci poté, co se v zemi vzedmula vlna odporu proti penalizaci střadatelů za finanční problémy země.
„Kyperský parlament odkládá jednání o zdanění vkladů až na zítřejší 18. hodinu (17:00 SEČ),“ uvedl po poledni mluvčí kyperského parlamentu Yiannakis Omirou. Důvodem podle něho je potřeba více času na "prozkoumání dopadů změn legislativy". Mimořádná schůze parlamentu k hlasování o zdanění vkladů měla začít dnes v 15:00. Parlament podle agentury DPA hlídá policie, proti zdanění vkladů demonstruje několik desítek lidí.
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur. Kypr však má podle dohody vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Masivní vybírání vkladů, které kyperským bankám hrozí, přitom nemá vybranou výši daně nijak ovlivnit. Vláda totiž částky odpovídající výši daně již na všech účtech zmrazila.
Dnes je navíc v zemi svátek, takže banky vůbec neotevřely a kyperská centrální banka v podvečer potvrdila spekulace, že finanční ústavy v zemí zůstanou uzavřeny až do středy. Podle mluvčí kyperské centrální banky Aliki Stylianuové mají bankovní prázdniny na Kypru zabránit hromadnému vybírání peněz z bank.
Trojice stran kyperského parlamentu, v němž žádné politické uskupení nedrží většinu z 56 křesel, již před dnešním jednáním oznámila, že zdanění vkladů nepodpoří. Komunistická strana AKEL dokonce uvedla, že zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny. V případě shození dohody ze stolu, ale zemi hrozí, že nebude schopna dostát svým finančním závazkům.
"Tato 'daň' je vlastně konfiskací peněz, to je třeba říkat narovinu. EU se zcela neskrývaně stává transferovou (či fiskální či finanční) unií, která redistribuuje peníze z jedné země do druhé, neboli od občanů jedné země k občanům země druhé. Do takové unie jsme 1. května 2004 - stejně jako Kypr - nevstupovali," napsal dnes bývalý prezident Václav Klaus na svých stránkách.
Menší dopad na měnší vklady
Vládní zdroj agentury Reuters uvedl, že vláda navzdory dohodě zvažuje stanovení limitu, do kterého by vklady byly od daně zcela osvobozeny. "Jsou tu snahy omezit dopady na menší střadatele pomocí nulové daňové sazby," řekl zdroj. Výše tohoto limitu by prý mohla být stanovena na 20 tisíc eur. Ostatní vklady nepřesahující 100 tisíc eur by prý měly být i podle nového návrhu zdaněny 6,7 procenta a vklady nad tímto limitem 9,90 sazbou.
Podle zdrojů televizní stanice Antena TV blízkých jednáním kyperské vlády se zase diskutuje o možnosti snížit sazbu u vkladů pod 100.000 eur na tři procenta, u vkladů mezi 100 a 500 tisíci eur potom 10% zdanění a u vyšších vkladů by sazba činila 12 procent.
Prezident země již v neděli uvedl, že hodlá omezit dopady zdanění na malé střadatele. "Zcela sdílím špatnou náladu, kterou toto obtížné rozhodnutí způsobilo," řekl kyperský prezident Nikos Anastasiadis . "Proto nadále bojuji za to, aby bylo rozhodnutí eurozóny v příštích hodinách pozměněno, a omezily se tak dopady na malé střadatele," dodal. Anastasiadis upozornil, že Kypr si musel vybrat mezi zdaněním bankovních vkladů a státním bankrotem. Ten by podle něj mohl vést k odchodu země z eurozóny. "Řešení, které jsme zvolili, není tím, co jsme chtěli. Za daných okolností je však nejméně bolestivé," prohlásil.
Prostor pro změnu dohody?
Kyperská stání televize CyBC s odvoláním na své zdroje uvedla, že ještě dnes by o podmínkách záchrany Kypru měli opět jednat také ministři financí eurozóny. Ministři financí eurozóny podle zdrojů Bloomberg plánují konferenční hovor o Kypru na 19:30 SEČ. V 16:30 mu má předcházet konferenční hovor pomocné pracovní skupiny Eurogroup pro otázky Kypru.
Agentura AFP po poledni ocitovala francouzského ministra financí, podle něhož je Francie nakloněna větší ochraně drobných střadatelů. Řecký premiér Samaras vyjádřil Kypru pouze obecnou podporu v současných časech.
Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen dnes také naznačil určitou míru benevolence mezinárodních věřitelů vůči nastavení sazeb. „Struktura sazeb u solidárního zdanění vkladů v bankovním sektoru závisí na kyperské vládě. Důležité je, aby byly zachovány původně plánované výnosy na úrovni 5,8 miliardy eur,“ uvedl člen vedení ECB.
Lucemburský ministr financí Luc Frieden tak smířlivý nebyl. O víkendu dohodnuté nastavení podmínek pro záchrannou půjčku pro Kypr podle něho poskytuje jen omezený manévrovací prostor pro změny. Většina zemí eurozóny totiž odmítá úplné zatažení věřitelů do záchranné finanční pomoci a samotné vládní výdajé škrty by podle Friedena nestačily.
Kypr čeká další splátka dluhu o objemu 1,4 miliardy eur až v červnu letošního roku. Michalis Sarris, 66letý ministr financí Kypru, , který byl ve vládě již ve čtyřech letech do roku 2008, kdy země přijímala euro, ale před několika dny varoval, že státní kasa má dost peněz na provoz země pouze do května.
Finanční trhy ranní zprávy o dříve nemyslitelném dopadu záchranné pomoci Kypru i na vkladatele u bank vzaly jako další důvod pro výprodeje rizikových aktiv v čele s eurem. Nyní se sice situace stabilizovala, trhy po celé Evropě dále ztrácejí. Euro se po oslabení až na 1,288 USD/EUR nyní drží u 1,294 USD/EUR.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, CyBC, AFP, DPA)