Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur se dohodli ministři financí zemí eurozóny. Na záchranu kyperských bank ale doplatí střadatelé, protože Kypr bude muset zavést jednorázovou daň na vklady. Kypr potřebuje pomoc k záchraně bank i odvrácení celkové platební neschopnosti. Eurozóna dosáhla politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, oznámil po dlouhých jednáních šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
"Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé," řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země. Stejně tak prý jde o jednorázové opatření, které se týká jen Kypru.
Nyní musejí dohodu schválit členské země eurozóny. V některých státech ji musejí potvrdit parlamenty. Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodli na částce nejvýše deseti miliard. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.
Podle dohody zvýší Kypr firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere ale především jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 miliardy eur.
Kyperský parlament bude dnes o kontroverzním zdanění bankovních vkladů jednat. Dohoda o zdanění vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran. Ve sněmovně čítající 56 poslanců nemá žádná strana jasnou většinu a tři strany již ohlásily, že zdanění vkladů nepodpoří. Komunistická strana AKEL dokonce uvedla, že zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny. Hlasování kyperského parlamentu o zapojení vkladatelů do záchranné pomoci může být odsunuto na zítřek (16:00), uvádí to bez oznámení zdroje kyperská televize CyBC
Kyperská vláda ještě před hlasováním parlamentu pracuje na plánu, který má zmírnit dopad na menší spořitele. Zdroj blízký jednání agentuře Reuters řekl, že kabinet by chtěl snížit zdanění vkladů do 100.000 eur na 3,0 procenta z původně dohodnutých 6,7 procenta, zatímco zdanění uložených částek nad touto hranicí by se zvedlo na 12,5 procenta z 9,9 procenta. Podle jiné zprávy ze zdroje vláda uvažuje také o možnosti, že stanoví limit pro menší vklady, které se již nebudou danit, a o výši tohoto stropu stále jedná.
"Zcela sdílím špatnou náladu, kterou toto obtížné rozhodnutí způsobilo," řekl kyperský prezident Nikos Anastasiadis . "Proto nadále bojuji za to, aby bylo rozhodnutí eurozóny v příštích hodinách pozměněno, a omezily se tak dopady na malé střadatele," dodal. Anastasiadis upozornil, že Kypr si musel vybrat mezi zdaněním bankovních vkladů a státním bankrotem. Ten by podle něj mohl vést k odchodu země z eurozóny. "Řešení, které jsme zvolili, není tím, co jsme chtěli. Za daných okolností je však nejméně bolestivé," prohlásil.
Ministři financí eurozóny před víkendem také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. Technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky. Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM, na kterém se podílí všech 27 států EU, včetně ČR.
Dopady budou široké
Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr daňovým rájem. Agentura AFP dnes informovala, že ruské firmy a ruští občané mají v bankách na Kypru uloženo kolem 20 miliard dolarů. Další zdroje přicházejí s ještě vyššími odhady.
Ruský prezidenta Vladimir Putin označil podle Reuters plánované jednorázové zdanění bankovních vkladů v rámci pomoci eurozóny Kypru za "nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné". Ruské ministerstvo financí naopak označilo zdanění bankovních vkladů za nezbytný krok. Náměstek ministra Sergej Šatalov podle agentury RIA Novosti řekl, že výši zdanění je možné snížit "v závislosti na výši vkladu a osobě vkladatele", nicméně přijmout takové opatření je nezbytné.
Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka se nové opatření dotkne i Čechů. "Je celá řada středně velkých firem, které využívají výhod registrace na Kypru. Často jsou z řad velkých finančních skupin," řekl.
Výhod registrace na Kypru, řazeného dosud mezi takzvané daňové ráje, podle analytiků využívá také řada středně velkých v tuzemsku působících firem, často z řad velkých finančních skupin. Podle informací České kapitálové informační agentury (ČEKIA) patří Kypr spolu s Nizozemskem a Lucemburskem k nejatraktivnějším daňovým destinacím. Předloni na Kypru agentura evidovala 1705 českých společností po meziročním desetinovém nárůstu. Z velkých firem v zemi podle dostupných informací působí například skupina KKCG Karla Komárka či J&T. Na Kypru sídlí také firma podnikatele Iva Lukačoviče, který je většinovým vlastníkem společnosti Seznam.cz.
Plánované zdanění bankovních vkladů a zvýšení firemní daně na Kypru kvůli finanční pomoci od eurozóny zásadně nezasáhne Skupinu Penta Investments a nezmění nic na její struktuře. Na dotaz ČTK to uvedl její mluvčí Martin Danko. V jihoevropské zemi sídlí řídící společnosti holdingu.
Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.
Run na kyperské banky
Na Kypru oznámení dohody o zdanění vkladů vyvolalo masivní vybírání hotovosti z bankomatů. Příslušný zákon by měl vstoupit v platnost do úterý, tedy po skončení dnešního svátku. Kyperské úřady ale již podnikly kroky, aby při internetových transferech na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je možné volně nakládat, řekl člen vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Podle něj by bez zdanění vkladů museli pomoc zaplatit především kyperští daňoví poplatníci. Kyperská vláda navíc podle státního rozhlasu uvažuje o možnosti, že v úterý ponechá banky zavřené, aby zabránila vybírání vkladů. V pondělí je na Kypru státní svátek.
Jednorázové zdanění vkladů prosazoval Mezinárodní měnový fond (MMF), ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako precedens pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích.
Na pomoci se bude podílet i MMF. Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. "Nějakou dobu to bude trvat," dodala.
Pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. "Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc," dodal. Kvůli ruské pomoci pojede dnes do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur za rok 2016 a snížit jeho úrok.
Německo a další země dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Slovenský premiér Robert Fico před jednáním podmiňoval slovenský souhlas s pomocí pro Kypr lepší výměnou informací o kyperských firmách působících na Slovensku. Také český premiér Petr Nečas připustil, že i "z České republiky je poměrně velký zájem o registraci firem na Kypru". Podle něj má ČR, která však není na rozdíl od Slovenska v eurozóně, zájem na transparentnosti na Kypru registrovaných firem, jen když se ucházejí o veřejné zakázky, nebo když jsou podezřelé z podvodů.
Nebezpečný precedens
Bývalý český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který nyní působí jako poradce společnosti Goldman Sachs, označil jednorázové zdanění vkladů za nebezpečný precedent. Dodal nicméně, že chápe, že evropští politici po Kypru požadují určité oběti.
"Protože tento postup nebyl ministry financí eurozóny pouze schválen, ale také navržen, představuje zneklidňující zprávu pro každého, kdo má bankovní vklady v eurozóně," uvedl ekonomický redaktor společnosti Sky News Ed Conway. Dlužno připomenout, že předcházející pomoci zemím eurozóny požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly.
"Ze situace na Kypru a této dohody nelze vyvozovat závěry pro ostatní země eurozóny," tvrdí nicméně zdroj ze španělského ministerstva hospodářství. Španělsko si již od eurozóny pomoc pro svůj bankovní sektor zajistilo loni.
Akciové trhy dostala zpráva o nuceném zapojení střadatelů do záchranné pomoci Kypru pod tlak a do nového týdne vstoupily se ztrátami. Ceny ropy dnes klesají o více než dolar za barel - severomořská ropa Brent zlevnila o téměř 1,2 procenta na 108,54 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI se snížila o procento na 92,23 USD. Euro se dnes podívalo na své nové letošní dno pod 1,29 USD/EUR, když k dolaru oslabilo až na 1,288 USD/EUR, nyní se ale varcí na 1,296 USD/EUR.
Vývoj kurzu eurodolaru za poslední 3 obchodní seance (online)
(Zdroj: čtk, ČT, AP, AFP, Reuters, iDnes, CyBC)