Slovinsko prodá 15 státních podniků včetně druhé největší banky a státních aerolinií a zvýší daň z přidané hodnoty. Země se tak chce vyhnout tomu, že bude muset požádat o mezinárodní finanční pomoc. Program reforem dnes schválila slovinská vláda levého středu, která by jej měla předložit Evropské komisi. Podle ministra financí Uroše Čufera výdajové škrty vládě pomohou ušetřit celkem asi miliardu eur.
Spekulace o možné potřebě finanční pomoci vyvolaly potíže, s nimiž se potýká slovinský bankovní sektor. Země je jedinou postkomunistickou zemí EU, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v dubnu uvedla, že země kvůli nadměrnému riskování, špatnému řízení státních bank a nedostatečnému dohledu čelí tvrdé bankovní krizi.
Lublaň chce v rámci plánu fiskální konsolidace prodat 15 státních podniků. Podle agentury Reuters jsou mezi nimi státní aerolinie Adria Airways, největší domácí telekomunikační operátor Telekom a druhá největší domácí banka Nova KBM.
Země hodlá také zvýšit daň z přidané hodnoty. Premiérka Alenka Bratušeková sdělila, že horní sazba DPH se od července zvýší z 20 na 22 procent. Vzroste i spodní sazba DPH, a to o procento na 9,5 procenta. Mimořádné zdanění mezd ale slovinská vláda nechystá a jednání s odbory o plánovaném propouštění státních zaměstnanců podle ní zatím neskončila. "Tento program umožní Slovinsku zůstat zcela svrchovaným státem," řekla premiérka novinářům.
Reformní kroky vlády ještě před jejich oznámením vyvolaly kritiku. Slovinský ekonomický institut, který slouží jako poradní orgán vlády, dnes varoval, že zvýšení DPH sníží tempo růstu ekonomiky o 0,2 až 0,3 procenta. Jediným výsledkem tak podle něj bude pouze prodloužení recese až do roku 2014.
OECD předpověděla, že slovinská ekonomika letos klesne o 2,1 procenta. Poradní institut vlády v původních odhadech předpokládal, že slovinská ekonomika se příští rok vrátí k růstu 0,2 procenta.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn minulý týden řekl, že Slovinsko zahraniční finanční pomoc nebude potřebovat, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu.
Podle Bratušekové schodek státního rozpočtu letos dosáhne 7,8 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok chce ale Slovinsko podle plánu fiskální konsolidace deficit dostat na 3,3 procenta HDP, tedy na nižší hodnotu, než kde byl v loňském roce.