O Slovinsku se kvůli dramatickým úvěrovým ztrátám tamních bank začalo mluvit jako o dalším kandidátovi finanční pomoc od EU a náklady na pojištění proti bankrotu země vzrostly. Obavy z toho, že zemi s větším bankovním sektorem, než je její hrubý domácí produkt, čeká osud Kypru, jsou však podle Institutu mezinárodních financí (IIF) nepodložené. Nutná ale bude rychlá akce tamní nové vlády.
„Exportně orientovaná ekonomika Slovinska se bude letos potýkat s recesí, a pokud nedojde k většímu úsilí vlády v oblasti privatizace státního majetku, může zadlužení země vzrůst do roku 2015 nad 80 procent výkonu ekonomiky,“ upozorňují ekonomové Jeffrey Anderson a Jessica Stallings z IIF.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své včerejší zprávě upozornila, že Slovinsku hrozí vážná bankovní krize. Slovinsko jako jediná postkomunistická země v EU odmítlo zprivatizovat většinu bankovního sektoru, což podle OECD vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Závažnost problémů obnažila globální finanční krize, kvůli níž se v zemi zhroutil realitní trh a řada firem zbankrotovala. To zatížilo nezprivatizované a špatně řízené finanční ústavy ztrátovými úvěry v celkovém objemu asi pětiny hrubého domácího produktu země. Slovinsko by nyní podle OECD mělo životaschopné státní banky zachránit a prodat je do soukromých rukou.
Slovinská premiérka Alenka Bratušeková se včerejší vzedmutí obav o finanční stabilitu země, které se projevilo růstem výnosu desetiletých dluhopisů nad 6 procent, snažila uklidnit na tiskové konferenci po jednání s Bruselem. Oznámila, že slovinské banky budou moci první část špatných úvěrů na nově vytvořenou státní „bad bank“. „Můj odhad je, že první špatné úvěry se budou moci převést na špatnou banku v červnu,“ prohlásila včera Bratušeková.
„Nutnost rekapitalizovat banky bude vyžadovat získání hotovosti skrze emise vládních dluhopisů,“ uvedli následně v noční zprávě o Slovinsku ekonomové Institutu mezinárodních financí. „Čím déle to bude trvat, tím větší bude tlak na snížení objemu bankovních úvěrů, pokles ekonomické aktivity a zbylý kapitál státem vlastněných bank,“ upozorňuje zpráva IIF.
Vydávání nového dluhu s otazníkem
Zmiňovaná emise vládních dluhopisů, která má Slovinsku poskytnout peníze potřebné pro banky, se přitom včera ukázala být problematickou. Slovinsko po nelichotivé zprávě OECD dokázalo vydat pokladniční poukázky pouze za 56 milionů eur, a získala tak jen asi polovinu z cílené 100 milionové částky. „Výsledek včerejší aukce nevrhl dobré světlo na schopnost Slovinska odsunout červnovou splatnost dluhu za 900 mil. EUR,“ uvedl pro Bloomberg Ameli-Renani, strátég pro emerging markets u .
Lublaň předpokládala, že „bad bank“, jejíž zřízení proti původnímu plánu hodlá urychlit o tři měsíce a plánuje odčerpání toxických aktiv ze tří velkých bank v objemu asi 7 mld. EUR. Banky pak mají podle odhadu slovinské vlády potřebovat kapitálovou injekci ve výši až jedné miliardy eur.
Zpráva IIF počítá s tím, že si Slovinsko bude muset na trzích letos půjčit celkem 3,5 miliardy eur. Negativní scénář vývoje institutu ale upozorňuje, že v případě neakčnosti vlády a zhoršení podmínek v bankovním sektoru může výpůjční potřeba země v letech 2014 a 2015 následně vyskočit až na 5,8 miliardy eur, což by znamenalo celkem 9,3 miliardy eur v následujících třech letech.
Ekonomové Institutu mezinárodních financí ale radí investorům, kteří před dvěma týdny vyhnali pojištění země proti bankrotu až na půlroční maximum na 412 bazických bodů, zachovat klid. Slovensko by v případě problémů mělo totiž podle IIF nárok na preventivní pomoc záchranných mechanismů Evropské unie, protože dluhopisy země splňují podmínky stanovené pro nákup dluhopisů členských zemí na primárním trhu skrze ESM.
Slovinsko není Kypr
Slovinsko se navzdory rostoucím problémům v bankovní těší relativně dobrým známkám světových ratingových agentur. Od Moody’s má rating „Baa2“ a S&P i Fitch hodnotí závazky Lublaně známkou „A-“. Země tak má všechny tři hlavní ratingy stále v investičním pásmu. Srovnání s Kyprem v této oblasti proto selhává, neboť kyperský dluh hodnotí tyto tři světové ratingové agentury již více než rok – tedy před požadavkem o Nikósie o státní pomoc - nejrizikovějšími známkami z pásma „junk“.
Srovnání pokulhává i při pohledu na velikost bankovního sektoru. Zatímco v případě Kypru je přebujelý bankovní sektor na úrovni osminásobku výkonu tamní ekonomiky, slovinské banky svou velikostí dosahují „jen“ 1,5násobku hrubého domácího produktu Slovinska.
Náměstek generálního tajemníka OECD Yves Leterme včera navzdory nelichotivé zprávě o Slovinsku také uvedl, že země bezprostřední pomoc nepotřebuje. "Vláda této země je zatím bez potíží schopna zajišťovat své finanční potřeby," prohlásil Leterme. Proti spekulacím o potřebě finanční pomoci se již koncem března ohradil slovinský ministr financí Uroš Čufer.
(Zdroj: IIF, Bloomberg, Reuters, ČTK, CNBC)