Čínské akcie na tom nejsou příliš dobře. Burza v Šanghaji od začátku roku odepsala 6 %, což ji řadí mezi výkonnostně nejhorší trhy v Asii. Obavy ze zpomalování hospodářského růstu a prudké zvyšování mezibankovních zápůjčních sazeb se podepsaly obzvlášť negativně na vývoji akcií čínských bank. Peking se snaží pomoci jim podpůrnými nákupy, které by podle analytiků mohly pokračovat, dokud se situace v těžce zatíženém finančním systému druhé největší ekonomiky světa neuklidní.
Intervence se zatím soustředí do čtyř největších veřejně obchodovatelných bankovních domů. Agentura Central Huijin Investment, která drží státní podíly ve finančních společnostech, včera nakupovala akcie Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China. Zatím s nepříliš velkým účinkem. Zmiňované tituly v Šanghaji zakončily seanci víceméně na nule, v Hongkongu finišovaly v záporném teritoriu.
Intervence jsou zatím poslední snahou Pekingu posílit důvěru investorů v šanghajskou burzu, která v uplynulém týdnu klesla na nejnižší úroveň za půl roku. „Není pochyb o tom, že čínský bankovní systém je podporován vládou, která ovládá Huijin. Takže pokud bude potřeba udělat víc, stane se tak,“ prohlásil Uwe Parpart, vedoucí analytického oddělení Reorient Financial Markets v rozhovoru pro CNBC.
Podpůrné nákupy považuje Parpart za krok správným směrem, který kopíruje recepty použité v Evropě a Spojených státech. „Proč by se Čína neměla poučit od Henryho Paulsona,“ dodal s odkazem na bývalého amerického ministra financí, jenž během nejakutnější fáze finanční krize zorganizoval záchranu velkých amerických bank a pojišťoven.
Na čínské akcie doléhá několik faktorů. Analytici mezi ně řadí zhoršenou dostupnost likvidity, strukturální změny v ekonomice (posun od investičně a exportně orientovaného modelu směrem ke spotřebou tažené ekonomice) a také nejisté růstové vyhlídky. V posledních týdnech trh zaplavila vlna snížených prognóz růstu čínského HDP, doprovázená neuspokojivými daty z průmyslu i ekonomiky jako celku.
Tempo růstu čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí nečekaně zpomalilo na 7,7 procenta ze 7,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Za celý loňský rok čínská ekonomika vzrostla o 7,8 procenta a vykázala nejslabší výkon od roku 1999. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc zhoršil odhad růstu čínské ekonomiky v tomto roce na 7,75 procenta z dosavadních osmi procent.
Naposledy zveřejněné statistiky naznačují, že čínská ekonomika ztrácí dynamiku, protože slabá domácí poptávka není schopna nahradit ochabující poptávku po čínském zboží v zahraničí. Podle posledních údajů čínský vývoz rostl v květnu nejpomalejším tempem za posledních deset měsíců (1,0 % při očekávaném 7,4% růstu, v dubnu 14,7 %), zatímco dovoz nečekaně klesl o 0,3 % (při očekávaném růstu o 6,6 % po dubnových 16,8 %).
Vláda v Pekingu je ale s ochlazováním ekonomiky srozuměna a pro letošní rok snížila cíl růstu na 7,5 procenta. Nové vedení v Pekingu v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem ale uvedlo, že bude tolerovat zpomalení až na sedm procent, než začne myslet na opatření na podporu růstu.
MMF za nejvyšší aktuální čínskou prioritu označil omezení růstu takzvaného "komunitního financování", jímž čínská centrální banka rozumí úvěry poskytnuté nebankovními finančními institucemi, devizové úvěry nebo financování firem pomocí emisí dluhopisů a akcií. Nárůst těchto finančních zdrojů se v posledních měsících dostal do dvouciferných čísel a vyvolal obavy z podnícení inflace.
Zpomalení se projevuje i na aktivitě bank. Poslední údaje centrální banky ukázaly, že čínské banky poskytly v květnu nové úvěry v sumě 667,4 miliardy jüanů (cca 2,1 bilionu Kč), o přibližně 125 miliard jüanů méně než v dubnu. Očekáváno bylo přitom zvýšení nových úvěrů na 815,0 mld. jüanů. Ratingová agentura Fitch v souvislosti s dosavadní prudkou úvěrovou expanzí očekává zhoršování kvality aktiv.
„Čínské banky mají problémy, protože vláda se snaží liberalizovat úrokové sazby, což bude tlačit na ziskovost bank,“ uvedl Parpart k situaci v sektoru. Nové vedení v Pekingu se podle něj vydalo cestou plošných strukturálních změn, což s sebou v první fázi vždy nese negativní reakci.
„Čína potřebuje podpořit spotřebu – a když prudce klesá burza, není to pro spotřebu příliš dobré,“ uvádí další důvod intervencí Dariusz Kowalczyk z . Problémy na mezibankovním trhu jsou podle něj patrné z vysokých sazeb, které prodražují investice do finančních aktiv, zejména do akcií. Sedmidenní repo sazba minulý týden vyšplhala na 7 %, zatímco loni v průměru činila 3 %.
Jonathan Garner, který šéfuje investiční strategii v Asii, se domnívá, že intervence Pekingu by mohly indikovat, že čínská burza dosáhla dna. Naznačuje to prý minulá zkušenost. Agentura Reuters na základe údajů burzy odhadla, že ve čtvrtek 13.6. objem nákupů Huijinu dosáhl 60 mil. USD.
(Zdroje: CNBC, Reuters, Bloomberg)