Slova bývalého českého prezidenta Václava Havla o mafiánském kapitalismu v 90. letech v České republice připomněla dnes švýcarská prokurátorka před soudem s bývalými majiteli a manažery Mostecké uhelné společnosti (MUS) ve švýcarském městě Bellinzona.
Obhájci obžalovaných v závěrečných projevech tento týden často zdůrazňovali, že prokuratura nebrala dostatečně v úvahu historický kontext privatizace 90. let v České republice, jen několik let po pádu komunismu.
"Dávali nám lekce z historie a ekonomiky," prohlásila o projevech obhájců hlavní prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová. "Nepředstíráme, že jsme znalci historie České republiky," řekla s tím, že bude tedy citovat výroky bývalého prezidenta Havla o postkomunismu.
Připomněla, že Havel hovořil o mafiánském kapitalismu, který vznikal v přechodném období po pádu totality a který charakterizovala korupce, demoralizace a ztráta smyslu pro mravnost. Souzené skutky se staly v tomto kontextu, řekla prokurátorka.
Prohlásila, že obhajoba se vyhýbá faktům, pokud jde o klíčovou operaci celého schématu - převedení 150 milionů dolarů (tehdy 5,76 miliardy korun) mezi lety 1998 až 2002 z pokladny MUS do dceřiné společnosti MUS Portoinvest v Lichtenštejnsku.
Podle obžaloby z této částky obžalovaní zaplatili půjčku - opět z peněz MUS - firmě Newton FMG, která pro ně kupovala ve skrytu akcie Mostecké uhelné. Tvrzení obhajoby, že obžalovaní vrátili Mostecké uhelné půjčku poskytnutou Newtonu i s úroky, označila za "piruetu".
"Neuvedli, že půjčku splatili opět z peněz MUS, řekla prokurátorka. A nezmiňují se o tom, že z těchto 150 milionů dolarů jim v kapse mimochodem zůstala částka odpovídající 65 milionům švýcarských franků (tehdy asi 1,6 miliard korun)," řekla.
Zostra se do obžalovaných pustil Marc Henzelin zastupující firmu Czech Coal Services sdružující pozdější spoluvlastníky MUS Vasila Bobelu a Petra Pudila, stejně jako nynější majitele Pavla Tykače.
Podle Henzelina se obžalovaní snažili zakrýt podstatu svých operací. Šlo o stovky kontraktů a množství nejrůznějších společností - podle Henzelina je zapotřebí panoptikálních tabulek, aby se dalo pochopit, co se stalo.
"Obhajoba to může popisovat jakkoli," uvedl. "Ale když něco má křídla, plave to na vodě, dělá to kvá kvá a dělá se z toho paštika, je to velmi pravděpodobně kachna, i když se o tom nemluví," řekl Henzelin. "Jsem přesvědčen, že obžalovaní jsou darebáčci, kteří šlohli peníze v pokladně podniku a nechali si je," prohlásil.
Podle něj se obhajoba v souvislosti s ovládnutím MUS obžalovanými ohání termínem leveraged buyout (tedy nákupem společnosti za půjčku, za níž se ručí majetkem nakupované firmy a z jejích fondů se také půjčka splatí).
"Ale nešlo o leveraged buyout, ale o šlohnutí peněz v pokladně," řekl Henzelin. "Možná to dělali i jiní darebáčci a je škoda pro obžalované, že se nechali chytit, ale to na věci nic nemění - jejich záměrem bylo krást v pokladně," dodal.
Zpochybňoval také používání anglických ekonomických termínů, které mají podle něj zakrýt skutečné úmysly. Leveraged buyout má zakrýt krádež, facilitating payment (usnadňující platba) aktivní korupci, consulting agreement (dohoda o konzultaci) pasivní korupci a tax optimalisation (daňová optimalizace) daňové podvody, prohlásil Henzelin.
Mluvčí obžalovaných Karolina Zelenková dnes uvedla, že Czech Coal Services "připojením se k trestnímu řízení pouze zneužila situace, v níž se nacházela švýcarská ... prokuratura, když zoufale potřebovala, aby se konečně našel někdo, kdo by před soudem prohlásil, že prodejem MUS utrpěl újmu". Připomněla, že exmanažeři MUS podali trestní oznámení na Czech Coal Services a členy jejího vedení Pudila a Bobelu pro údajný pokus o podvod.
V pondělí prokuratura navrhla Antonínu Koláčkovi, Marku Čmejlovi, Petru Krausovi, Jiřímu Divišovi a Oldřichu Klimeckému trest vězení pět let nepodmíněně a vysoké peněžní pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Pro Belgičana Jacquesa de Grootea žaloba žádala dva roky vězení podmíněně.
Všichni obžalovaní ve středu požádali o zproštění viny ve všech bodech a o uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun).