Když se na východě nedaří, jdi na západ. To je nové heslo německých exportérů, kteří se snaží dopad zpomalování na důležitém odbytišti v Číně a recese v sousedních zemích eurozóny kompenzovat větším zaměřením se na Spojené státy. Největší evropské ekonomice to zatím pomáhá v udržení se nad hladinou stagnace.
Trend dokládají data o zahraničním obchodu i ekonomice jako celku. Podle údajů banky (3,6 EUR, 1,61%) vývoz do Spojených států, které jsou pro Německo nejvýznamnějším exportním trhem po Francii, v prvních čtyřech měsících roku vzrostl meziročně o 3,5 %. Export do Francie klesl o 1,2 % a do Číny, pátého nejdůležitějšího odbytiště, o 2 %. Pokud se situace v Číně nezlepší, bude se jednat o první pokles německého vývozu do největší asijské ekonomiky od roku 1997.
„Německé firmy zažívají ve Spojených státech renesanci,“ tvrdí Andreas Rees z frankfurtské pobočky . Asociace více než 60 tisíc německých společností BGA očekává, že letošní vývoz na americký trh vzroste o 15 % na zhruba 100 mld. EUR, čímž se Spojené státy ve významu pro Němce posunou na dosah Francie. Nejperspektivnější odvětví zahrnují automobily, chemický průmysl a energetické a hutní strojírenství.
Hodnota každoročně vyvezeného zboží a služeb odpovídá zhruba 40 % německé ekonomiky. Ta se na HDP eurozóny podílí z jedné třetiny. Výkonnost německých vývozců je proto pro Evropu jedním z klíčových faktorů napovídajících o budoucím směřování kontinentu. Posun je ale patrný i v dalších zemích eurozóny.
Celkový vývoz 17 zemí platících eurem do USA v prvních čtyřech měsících roku vzrostl podle údajů Eurostatu meziročně o 2 %. Přebytková obchodní bilance se Spojenými státy tak dosáhla 24 mld. EUR. Vývoz eurozóny do Číny ve stejném období naopak o 3 % klesl. I když euroblok vykázal celkový pokles importu i exportu, velký obchodní přebytek by měl pomoci jeho ekonomice, sužované 18 měsíci recese.
Čínská ekonomika v pondělí vykázala druhý kvartální pokles růstu v řadě. Hrubý domácí produkt nejlidnatější země světa ve druhém kvartálu letošního roku meziročně vzrostl o 7,5 procenta, v souladu s očekáváním analytiků. Údaje o růstu hrubého domácího produktu doprovodila data o průmyslové výrobě za červen, jejíž růst byl nejslabší od roku 2009. Průmysl v minulém měsíci posílil meziročně o 8,9 procenta po 9,2procentním růstu v květnu a proti očekávání 9,1procentního tempa. Nad očekávání naopak vzrostl červnový maloobchod, a to o 13,3 procenta vůči konsensu 12,9 procenta. V květnu posílil maloobchod o 12,9 procenta.
Oficiálním cílem vlády pro letošní rok je dosáhnout růstu HDP o 7,5 procenta. To je sice na světové poměry působivá expanze, pro Čínu by to ale znamenalo nejpomalejší tempo za posledních 23 let. Podle některých ekonomů ale i současnému cíli pro letošní rok může stát v cestě zpomalování globální ekonomiky. Zpomalení až na 7 %, o němž někteří hovoří, by mohlo dál zbrzdit německý export do Číny, jenž loni s hodnotou 70 mld. EUR tvořil 6 % veškerého německého exportu.
Americká ekonomika nemusí dosáhnout střemhlavých růstových temp, které zatím předvádí Čína, aby německým firmám pomohla ke zvýšení odbytu. Za dostatečné je považováno pásmo 2,0-2,5 %, které zajišťuje rostoucí spotřebu a investice, obzvlášť do odvětví napojených na energetiku, která kvůli břidlicové revoluci zažívá nebývalý rozkvět a potřebuje německou strojírenskou produkci.
„Naše firmy jsou vcelku optimistické,“ komentuje vyhlídky Němců na americkém trhu Ilja Nothnagel z Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). A netěší se jen menší a střední firmy, tzv. Mittelstand, tvořící jádro německého hospodářství. Odbyt luxusních vozů značky Mercedes-Benz koncernu (52,43 EUR, 1,02%) v USA v prvním pololetí meziročně prudce vzrostl a má našlápnuto na dosažení mety 300 tisíc vozů za celý rok. Odbyt Mercedesů v Číně se v prvním pololetí nezměnil.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, DIHK)