Po letech úsilí o vytvoření široké zóny volného obchodu s Evropskou unií v rámci jihoamerické organizace Mercosur se Brazílie rozhodla jednat na vlastní pěst a zvážit uzavření bilaterální dohody s Evropskou komisí. Nutí ji k tomu i její rostoucí prosperita.
Největší latinskoamerická ekonomika se o průlomovou dohodu s EU, na niž by se podílela i Argentina, Venezuela, Paraguay a Uruguay, snaží od roku 1999. Sdružení Mercosur představuje čtvrtý největší hospodářský blok světa.
Letos ale snaha získala na urgenci, jelikož Brusel, který v otázkách vnějších obchodních vztahů zastupuje členské státy EU, Brazílii překlasifikoval na zemi s vyššími středními příjmy, což znamená, že od příštího roku ztratí status preferenčního obchodního partnera EU. Jedinou cestou k udržení si dosavadních výhod je uzavření dohody o volném obchodu.
Brazilské vedení proto brzy hodlá předložit návrh flexibilnější obchodní dohody Mercosur-EU, v jejímž rámci by Brazílie mohla urychleně postupovat s vlastní bilaterální agendou. Informaci sdělil listu Financial Times brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota.
„Existují objektivní předpoklady pro pokrok v jednání na platformě EU-Mercosur,“ uvedl ministr. Dodal ale, že každá země „by mohla vyjednávat vlastní rychlostí.“ Dohoda s Brazílií by se dotkla bilaterálního obchodu v hodnotě 80 mld. USD, který v případě EU v roce 2011 tvořil 37 % výměny s regionem Latinské Ameriky.
Brazilští představitelé zdůrazňují, že jim na jejich obchodním bloku se sousedy, jehož společný výstup činí 3 biliony USD, stále záleží. Snaha o udržení dobrého přístupu na velké evropské odbytiště tváří v tvář zpomalujícímu růstu doma ale momentálně zcela jasně převažuje. Loni brazilské HDP expandovalo pouze 0,9% tempem.
„Vycházet se sousedy je jistě dobrá věc, ale zbytek světa uzavírá obchodní dohody a Brazílie riskuje, že se octne mimo hru,“ tvrdí bývalý guvernér brazilské centrální banky Arminio Fraga.
Jelikož poslední kolo celosvětových rozhovorů o odstranění obchodních bariér na půdě Světové obchodní organizace (WTO) vázne roky na mrtvém bodě, vzrostla popularita bilaterálních a regionálních dohod. Posledními velkými ohlášenými pokusy jsou jednání o zóně volného obchodu EU-USA a jedenáctičlenné Transpacifické partnerství, v němž se Spojené státy pokouší posílit obchodní svazky s Japonskem, Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Singapurem, Peru a dalšími. Navíc se Chile, Peru, Kolumbie a Mexiko pokouší o zformování vlastní zóny.
„Odpoutání se od Mercosuru by pro Brazílii dávalo smysl. Vzhledem ke skrytému protekcionismu Argentiny jakýkoli potenciální partner ví, že dohoda s Mercosurem bude jen cár papíru,“ tvrdí Simon Evenett z univerzity ve švýcarském St Gallenu.
(Zdroje: FT, Reuters)