V norské a východokanadské části Arktidy jsou podmínky pro otevírání ropných a plynových ložisek daleko vhodnější než v jiných krajích za polárním kruhem, prohlásil výkonný ředitel norského státního těžaře Statoil Helge Lund. Přidal se tak k top manažerům z branže, podle nichž je těžba v nehostinných podmínkách mrazivého moře, ker a ledové pustiny vysoce rizikovou záležitostí.
Na problémy v poslední době narazilo několik společností pokoušejících se dobýt Arktidu, mezi nimi například Royal Dutch , která vydala miliardy na projekty v Aljašce s neuspokojivým výsledkem, či , která zase narazila v Grónsku. Statoilu, rakouskému či švédskému Lundin Petroleum se naopak daří v Barentsově moři, jež na rozdíl od většiny arktických oblastí není sužováno náporem ker a ledovců.
„Není pochyb o tom, že Arktida skrývá obrovský nerostný potenciál. Ale podle mě je potřeba o Arktidě přemýšlet v několika dimenzích,“ uvedl Lund v rozhovoru pro deník Financial Times. V kontrastu s relativně pohostinnějšími oblastmi prý existují jiné – konkrétně nechtěl jmenovat – s mnohem drsnějšími podmínkami, v nichž se začátek průzkumné a těžařské aktivity bude ještě řadu let oddalovat.
Statoil v létě odložil plány na výstavbu arktického ropného terminálu za 15 mld. USD, jelikož prý není jasné, jaké množství suroviny se skrývá v ložisku Johan Castberg a také kolik bude nakonec celý infrastrukturní projekt stát. Těžař se odvolal i na nedávné zvýšení daní ze strany norské vlády.
„Naším cílem je najít dostatečné zdroje a mít účinný koncept jejich extrakce, abychom se do toho mohli pustit,“ uvedl Lund. Statoil ve 3Q13 vykázal mírný meziroční růst čistého zisku na 12,1 mld. NOK, a o něco tak předčil očekávání analytiků. Společnost zvýšila letošní plánované výdaje na průzkum o 250 mil. USD na 3,75 mld. USD.
Statoilu se v posledních letech daří objevovat ložiska se slušným potenciálem. Letos má na kontě největší nález v oboru vůbec, který učinil nedaleko východního pobřeží Kanady, v zálivu Bay du Nord. Do roku 2020 má v úmyslu zvýšit produkci o 25 % na 2,5 mil. barelů ropného ekvivalentu denně. Spíš než na výstup se ale Lund chce soustředit na zhodnocení pro akcionáře.
Letos Statoil prodal část podmořských bloků v mořích kolem Norska konkurentům a Wintershallu. Provedl také reorganizaci pole Ormen Lange, což s sebou přinese pokles produkce až o 120 tisíc barelů denně. Ve 3Q13 společnost těžila 1,85 mil. barelů denně. Analytici z ve zprávě pro investory napsali, že potenciál ke zhodnocení akcií Statoilu nabízí zejména vrty v Angole. Během roku až roku a půl by mohly titul vytáhnout o zhruba 15 % výš.
Ne všichni mají při dobývání Arktidy takové výsledky. v průběhu sedmi let do průzkumu podmořských ložisek u aljašských břehů investoval kolem 4,5 mld. USD. Poslední den loňského roku se těžební loď Kulluk během bouře utrhla vlečnému člunu a po nekontrolovaném putování vlnami byla vyplavena na břeh neobydleného ostrova. Environmentalisté viní z toho, že nesplnil závazky dané ve svých vrtných plánech v Čukotském moři, a proto by neměl v průzkumných pracích pokračovat. získal licenci k těžbě v Čukotském moři už v roce 2005, ale protesty ochránců životního prostředí a místních obyvatel předchozí těžební plány zhatily. Nyní oznámil, že začátek vrtání opět odloží. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zatím těžbu v drsných severních regionech dále propaguje.
Výkonný ředitel francouzské těžařské společnosti Christoph de Margerie loni prohlásil, že rizika spojená s podmořskou těžbou v arktických vodách jsou příliš vysoká. „Ropa v Grónsku by byla katastrofou. Únik by značně poškodil image společnosti,“ uvedl de Margerie v rozhovoru pro Financial Times. má v Arktidě rozpracováno několik projektů na těžbu zemního plynu, včetně obřího Štokmanova pole v Barentsově moři, které je ale kvůli nejistému výhledu poptávky a neshodám mezi partnery projektu delší dobu ve stavu hibernace. De Margerie zdůraznil, že není principiálním odpůrcem těžby v Arktidě a že s únikem plynu si lze poradit mnohem snadněji než s ropnými skvrnami.
Velké plány s arktickými ložisky má ruská Rosněfť, která si k jejich průzkumu přizvala americké, britské, čínské, japonské i vietnamské partnery.
(Zdroje: FT, Kommersant, Bloomberg)