Nejlepší manažeři dluhopisových fondů letos nesedí ani v Londýně, ani v New Yorku, ani v Šanghaji, ale v Aténách. Řecké fondy DELOS Domestic Bond Fund, Eurobank LF Government Bond Fund a Interamerican Fixed Income Domestic Bond Fund svým investorům v uplynulém roce přinesly přes 100% zhodnocení. Takou výkonností se podle konzultantské společnosti Morningstar nemůže pochlubit žádný jiný fond na světě. Za pohádkovými výnosy stojí jedna a ta samá sázka: řecké státní dluhopisy nakoupené v nejkritičtější fázi dluhové krize eurozóny a držené i v časech, kdy se od nich většina hráčů držela co nejdál.
Pověst Řecka mezi investory v posledních měsících zaznamenala prudký obrat k lepšímu. Ceny některých státních obligací ze svých minim z června 2012 vyskočily na víc než čtyřnásobek. Obavy z řeckého odchodu z eurozóny jsou zažehnány, některé velké společnosti úspěšně emitují dluhopisy, velká jména finančních trhů se začínají vracet na aténskou burzu. Mark Mobius, který ve fondu Franklin Templeton spravuje portfolio aktiv v emerging markets v hodnotě 40 mld. USD, v rozhovoru pro Wall Street Journal uvedl, že poprvé po víc než deseti letech hodlá nakoupit akcie řeckých společností.
„Řecké dluhopisy byly jednu dobu nejvíce nenáviděnou třídou aktiv na světě. Tak jsme si řekli, že na dně nemáme moc co ztratit,“ tvrdí jeden ze správců řeckých fondů. Z trojice nejúspěšnějších se na prvním místě se zhodnocením 108 % umístil DELOS s aktivy v hodnotě 83 mil. euro, zbylé dva skončily těsně za ním se 107 % a 105 % za posledních 12 měsíců.
Jedná se sice o malé fondy se specifickým zaměřením, ale i tak jsou na míle před nejlepšími dluhopisovými fondy investujícími v dolarech. Ty v čele tabulky vykázaly 34% výnos. Nejvýkonnější fondy z emerging markets vynesly kolem 30 %. Řekové nepoužívají žádné komplexní, matematicky podložené strategie, ani necílí na bohatou klientelu. Většina jejich investorů pochází z řad drobných střadatelů či penzijních fondů.
Manažeři supervýkonných fondů se nepovažují za investorské hvězdy a povětšinou zůstávají při zemi. „Nemáme tu mentalitu hedgeových fondů či investičních bank, takže nikdy neztrácíme kontakt s realitou,“ uvádí jeden ze správců. Hlavní podíl ve vysokém zhodnocení uplynulého roku podle něj patří štěstěně. Trojka řeckých fondů má v pravidlech zakotvenu povinnost vložit do domácích státních dluhopisů alespoň 50 % prostředků, přičemž do obligací lze investovat i vše. To přesně manažeři udělali.
Řada jejich konkurentů v zahraničí ani takovou možnost neměla a musela raketovému růstu řeckých obligací nečinně přihlížet. Tyto finanční instrumenty jsou totiž hodnoceny hluboko v odpadním pásmu, a tak se jim musí většina respektovaných fondů vyhýbat. Pro velké institucionální investory je také nevýhodou malý rozsah řeckého trhu: kolují na něm obligace v hodnotě 25 mld. euro.
Cesta ke 100% výnosům byla nicméně trnitá a vyžadovala investorský čuch, trpělivost a hlavně kýbl nervů. Řecké fondy nejprve zredukovaly pozice v obligacích před prvními parlamentními volbami v květnu 2012, které vedly do politické slepé uličky. Místo toho se manažeři soustředili na dluhopisy bank, které se tehdy prodávaly pod cenou a které byly nakonec splaceny v plné výši. Po druhých volbách, v červnu, správci opět přepnuli na státní dluhopisy a tentokrát na ně vsadili všechno. Místy kupovali při ceně 12 centů za dlužné euro. Nyní se ceny pohybují kolem 53 centů za euro, což stále naznačuje velkou míru nejistoty ohledně úplného splacení.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)