Na čelní představitele České národní banky (ČNB) míří trestní oznámení kvůli nedávnému rozhodnutí bankéřů oslabit českou měnu. Podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství a protikorupční policii dnes podalo občanské sdružení Právníci radící občanům, v jehož čele je aktivista a právník v důchodu Josef Hörl. Vyplývá to z webových stránek sdružení.
Podle oznámení, o němž dnes informoval deník Mladá fronta Dnes s odkazem na Hörla, údajně generální ředitel centrální banky Miroslav Singer, viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík a další čtyři členové bankovní rady - Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová zneužili pravomoc úřední osoby.
Hörl je přitom známý z různých protivládních demonstrací a dalších veřejných výstupů. V minulosti například nechtěl poslance ústavně-právního výboru, kteří podpořili církevní restituce, pustit z místnosti. Zasahovat musela tehdy ochranka. Podal také trestní oznámení na vládu někdejšího premiéra Petra Nečase či exprezidenta Václava Klause.
ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. Další zásah banky prý současná situace zatím nevyžaduje. Centrální banka prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila.
"Ekonomické následky tohoto opatření jsou však stěží předvídatelné a existuje zde podezření, že snížení kurzu koruny mělo ve skutečnosti jiný cíl, a to umožnit některým finančním skupinám spekulace při obchodech na devizových trzích, při kterých mohly tyto finanční skupiny neoprávněně získat prospěch velkého rozsahu v řádu miliard korun," uvádí sdružení.
Podle něho existuje podezření, že někteří obchodníci o snížení kurzu koruny věděli, a proto předem zakoupili miliardy eur, které dnes mohou se ziskem prodat. Sdružení však připustilo, že nemá konkrétní důkazy o tom, kdo by mohl být do údajné trestné činnosti zapojen, nicméně i přesto chce, aby policie podezření prověřila.
Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Klaus. Oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí. Zásah ČNB naopak podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.
„Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit,“ reagoval na zprávu o trestním oznámení guvernér České národní banky Miroslav Singer. „Majetkové poměry členů bankovní rady ČNB jsou vzhledem k zákonným požadavkům i bezpečnostním prověrkám pod veřejnou kontrolou,“ dodal.
Téma měsíce: intervence ČNB
(Zdroj: ČTK, ČNB)