Jak jsme se mohli dočíst na těchto stránkách, generální ředitel České spořitelny a bývalý guvernér centrální banky Pavel Kysilka v souvislosti s intervencemi ČNB mimo jiné uvedl, že v první řadě je třeba se ptát, proč je Česko ostrůvkem "nerůstu" mezi zeměmi, které jsou na tom o dost lépe. Vážným kandidátem by asi mělo být několik hodně velkých K, tedy korupce, koryta, krádeže. Kvantifikovat jejich vliv je těžké, ale určitou představu si přece jen můžeme udělat. Následující graf na ose x ukazuje reálný produkt na hlavu, na ose y index vnímané korupce. Autoři grafu shlukem zemí proložili přímku, mě se zdá, že na něj spíše sedí dodělaná zelená křivka. Každopádně ale vidíme, že tu bude poměrně zajímavá korelace a možná i vztah mezi jedním z K a produktem, příjmy, růstem:
Zdroj: „Does Economic Growth Reduce Corruption?”
Co se týče onoho vztahu, na první pohled se nabízí spíše kauzalita jdoucí od korupce k růstu. Jinak řečeno, čím větší jsou ona K, tím horší je prostředí a růst trpí. A naopak, menší K sebou nesou menší náklady na podnikání, snižuje se riziko a prostředí působí prospěšně jak na poptávkovou stranu, tak na stranu nabídkovou. Obvykle v souvislosti s K přemýšlíme o tom, jak jsou peníze a zdroje zločinně přerozděleny, ale toto by nám mělo připomenout, že ani zdaleka nejde jen o přerozdělování, ale o obrovskou čistou ztrátu pro všechny.
Ona studie, ze které graf je, se ale zaměřuje na opačnou možnost. Tedy na to, že růst ovlivňuje korupci. Mechanismus by to měl být opět intuitivní: S rostoucím bohatstvím a příjmy klesá motivace k tomu úplatky brát a i k tomu je dávat. Na trhu je totiž více příležitostí, které sebou nutnost úplatků či obecně oněch K nenesou. Existuje dokonce teorie „životního cyklu korupce“, která hovoří o tom, že korupce dosahuje svého vrcholu během ranné fáze rozvoje dané země a poté postupně klesá s tím, jak rozvoj pokračuje dále. Nutno ovšem podotknout, že tyto úvahy se týkají zejména rozvíjejících se zemí a onen zlom přichází někdy na počátku jejich zprůmyslnění. Tedy v bodě, který bychom měli mít daleko na sebou.
My se co se týče eliminace K neustále upínáme k tomu, že jednou přijde pan Někdo a zbaví nás jich. Určitě by bylo dobré, kdyby tento pan někdo přišel a na problému skutečně zapracoval (netvrdil by například, že už je v podstatě vyřešen). Nejde ale o eliminaci chování, které je na nás jaksi uvaleno něčím, či někým zvenčí. Není to chování, které by bylo dáno systémem, je to chování, které systém křiví. Je to naše chování. Uvedený graf možná hovoří o třetí možnosti: Ekonomický růst i pokles korupce prostě doprovází to, jak společnost celkově vyspívá a dozrává. Takže až společnost vyroste, přestane se v ní i krást.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.