Dolar by měl zhruba od poloviny roku zase začít oslabovat. To jsou alespoň očekávání Danske Bank na které jsme se dívali nedávno, dnes s několika komentáři připojím predikce německé . Ta mimo jiné hovoří o tom, že ve Spojených státech došlo k výraznému snížení sazeb, které je „přehnané a souvisí s uvadající nezávislostí Fedu“. Což by mělo také ovlivňovat kurz a já nabídku pár souvisejících úvah.
Nezávislost Fedu a dolar: Pokud by Fed nějakým výrazným způsobem ztrácel svou nezávislost, trhy by čelily znatelné tenzi. Na jedné straně touží po bezpečném útočišti, na stranu druhou by toto útočiště viditelně upadalo. Snad jde pouze finance fiction scénář i když různé instituce a systém pojistek ve Spojených státech prochází značným zátěžovým testem. A výsledky jsou, řekněme, zatím minimálně smíšené.
Sazby, inflace a kurz: Kompletní popis interakce mezi sazbami, inflací a měnovým kurzem systematicky popisuje tzv. Mezinárodní Fisherův efekt. Obvykle se přitom operuje jen s tím, co se dá považovat za krátkodobější zlomek tohoto efektu. Tedy tendencí kapitálu mířit tam, kde jsou sazby výš. Tedy oslabováním měn zemí s nižšími sazbami. To je téma, které je i ve vztahu k dolaru zmiňováno v podstatě stále, trochu jinou rovinu tomu dává onen pohled CB. Ten, podle kterého je snižování sazeb přehnané. Co by to znamenalo? ¨
Taková přehnanost by měla být hodnocena tím, jak se bude chovat inflace – CB v podstatě tvrdí, že politika Fedu není dostatečně utažená na pokles inflace k cíli. Což by mělo dříve, či později znamenat, že Fed bude sazby zase zvyšovat tak, aby korigoval tento omyl. Čím déle v omylu vytrvá, o to výraznější by mělo být následné zvyšování sazeb. Jinak řečeno, nyní by podle tohoto pohledu mohl mít kurz tendenci oslabovat, ale s předpokladem přehnanosti poklesu sazeb by se měly sazby po čase zase znatelně zvedat. A kurz posilovat. A to do toho ještě nemícháme celý „Fisherův“ příběh - k tomu možná někdy jindy.
Predikce CB: CB ke svým sazbovým argumentům dodává, že dolar je k euru silně nadhodnocen podle parity kupní síly. Jednoduše řečeno, na základě cen v Evropě a USA by měl být dolar slabší, protože v USA je nyní příliš draho (včetně vlivu měnového kurzu). To vše pak CB reflektuje v následujících číslech. V polovině příštího roku by jedno euro mělo podle CB stát 1,21 dolaru, za něj by se mělo platit 143 jenů. Připomenu, že Danske Bank to vidí na 1,23 dolaru za jedno euro v polovině příštího roku, tedy hodně podobně.
Dolar, PPP a rotace: V komentáři k předpovědím k DB jsem připomínal, že po finanční krizi roku 2008 byly jedním z hlavních globálních ekonomických témat tzv. měnové války. Tedy reálné, či domnělé snahy některých zemí a jejich centrálních bank o posílení mezinárodní konkurenceschopnosti oslabováním měnového kurzu. Tehdy se jasně ukazovalo, že (přehnaně) silný měnový kurz nemusí být ani zdaleka výhrou. Platí to i o dolaru a pokud by parita kupní síly skutečně ukazovala na jeho předražení, předpovídaná depreciace by byla posunem k větší rovnováze. Nedávno jsem tu psal, že to samé i o kurzu a PPP platí ve vztahu k renminbi a rovnováze v americkém obchodu s Čínou.
Můžeme si taky připomenout, že zhruba před rokem byl docela rozšířen názor, že dolar má před sebou cestu posilování. Předpokládalo se totiž, že americká cla budou ve výsledku znamenat menší poptávku po dovozech do USA a tudíž menší nabídku dolarů na měnových trzích. Jenže nabídka a poptávka na trzích není dána jen obchodními aktivitami, ale i investičními. A americká politika minulý rok nakonec pravděpodobně znatelně pomohla k rotacím od USA a tudíž oslabování dolaru. Přesněji řečeno, tato rotace od USA mohla přispívat k oslabování dolaru a zároveň by další (očekávané) oslabování dolaru rotaci nahrávalo.