Autoři studie „Continued Existence of Cows Disprove the Central Tenets of Capitalism?” zpochybňují samotný základ fungování trhů. Nezaměřili se v ní ovšem na rozvinuté trhy finanční, ale na jejich opak ve formě trhu s kravami a býky v Indii. Závěry studie jsou jednoduché: Kdyby členové indických domácností ohodnotili svou práci podle tržních mezd, chov krav by pro ně představoval ztrátu ve výši 64 %, u buvolů by ztráta dosáhla 39 %. Pokud by lidé hodnotili svou práci jako bezcennou, což může být v podmínkách venkovské Indie realističtější předpoklad, byla by návratnost u chovu buvolů už na kladných 13 %. Nebohé krávy ale stejně prodělávají 6 %. Přesto je jejich chov stále široce rozšířen.
Ekonomové použili v rámci této studie velmi jednoduchou metodologii. Návratnost se počítá jako rozdíl mezi cenou zvířete na počátku chovu a na jeho konci navýšený o zisky dosažené během chovu a vše vydělené počáteční cenou. Do zmíněných zisků byly započteny všechny relevantní položky včetně prodeje mléka a telat. Zmíněné průměrné návratnosti ale skrývají velký rozdíl mezi jednotlivými čísly. Ti nejšťastnější farmáři totiž vydělali 300 – 400 %.
Právě tato vysoká návratnost může být tím, co láká všechny ostatní do chovu krav a buvolů. Vedle toho ale může svou roli hrát i náboženství, protože kráva je pro hinduisty symbolem zdraví, síly a hojnosti. I když tento faktor zase nevysvětluje záhadu u buvolů. Autoři studie si tak pohrávají s dalšími možnostmi. Jednou z nich je to, že domácnosti preferují nelikvidní formu úspor, která jim znemožní tyto úspory předčasně utratit. A je tu i možnost, že domácnosti prostě souhlasí s tím, že jejich návratnost bude záporná. Příklady spořících účtů s negativním úročením můžeme najít i v jiných částech rozvíjejícího se světa a po druhé světové válce byly běžné i na západě. Vedle toho je tu i možný vliv transakčních nákladů spojených s otevřením spořícího účtu v bankách.
Podobná zjištění nemůžeme jen tak přejít s tím, že jde o zajímavosti z konce světa. V Indii žije šestina světové populace a asi čtvrtina světové populace skotu. I tak ale zůstávám klidný. Už John Stuart Mill upozorňoval na to, že racionální ekonomické chování je jen jedním aspektem života lidí. A namísto toho, abychom zpochybňovali základní ekonomickou teorii, bychom se měli snažit o zlepšení života chudých rodin v Indii na základě toho, co tato teorie říká. Třeba tak, že podpoříme nějakou organizaci, která jim namísto krávy či buvola poskytne hotovost či technické vybavení.
Autorem je Samuel Brittan.
(Zdroj: FT)