Zájem o vytěsňování menšinových vlastníků z akciových společností byl loni nejvyšší za poslední čtyři roky. Souvisí to s novelou obchodního zákoníku od ledna 2014, která posílila postavení malých akcionářů. Vyplývá to z databáze MagnusWeb a propočtů poradenské firmy Bisnode. O nuceném výkupu akcií od menšinových vlastníků v období 2005 až 2013 rozhodlo téměř 500 firem a celková částka za vytěsnění drobných akcionářů přesáhla 18,3 miliardy korun.
"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. K takzvanému squeeze-outu tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.
V letech 2006 až 2009 zájem výrazně klesl, minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně. Následně v letech 2010 až 2012 vyvlastňování menšinových vlastníků dále zbrzdila ekonomická krize. Až v roce 2013 zájem opět vzrostl a byl nejvyšší za poslední čtyři roky.
Mezi firmami, které loni vytěsnily drobné akcionáře, byly například Třinecké železárny, Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská. Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří Ostrava s téměř 1,8 miliardy Kč v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun. "Pět největších squeeze-outů představuje zhruba 44 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků," dodala Štěpánová.
Vytěsňování minoritních akcionářů v Česku 2005 - 2013
| 2005 | 199 | 7453 |
| 2006 | 47 | 2569 |
| 2007 | 46 | 3524 |
| 2008 | 48 | 513 |
| 2009 | 57 | 511 |
| 2010 | 24 | 1977 |
| 2011 | 12 | 135 |
| 2012 | 12 | 74 |
| 2012* | 3 | 8 |
| 2013 | 22 | 1444 |
| 2013* | 19 | 139 |
*probíhající vytěsnění, tedy nezapsáno v obchodním rejstříku
zdroj: databáze MagnusWeb a výpočty Bisnode