Ruský monopolní vývozce plynu pravděpodobně zvýší cenu za své dodávky plynu Ukrajině o více než 40 procent na 368,50 dolaru (7264 Kč) za tisíc krychlových metrů. Řekl to ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan, jehož citovala agentura Interfax. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden oznámil, že od dubna zruší nedávno dohodnutou slevu na dodávky zemního plynu pro Ukrajinu.
"Od Ruska očekáváme, že budeme ve druhém čtvrtletí platit kolem 368,5 dolaru," řekl Prodan novinářům.
Moskva se s Kyjevem v prosinci dohodla, že v rámci finanční pomoci Ukrajině jí sníží cenu za zemní plyn na 268,50 dolaru z do té doby platných zhruba 400 dolarů za tisíc kubických metrů. Dohodu obě země uzavřely poté, co Janukovyčova vláda odmítla přistoupit na smlouvu o užší spolupráci s Evropskou unií. Vznik nové prozápadní ukrajinské vlády nepřátelské Moskvě ale tuto dohodu prakticky smetl ze stolu.
Ukrajina podle Gazpromu nedodržela termín, do nějž měla zaplatit za únorové dodávky zemního plynu, řekl v pátek generální ředitel společnosti Alexej Miller. Podle něj celkový nedoplatek dosahuje 1,9 miliardy dolarů (asi 38 miliard Kč).
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli o krymské krizi opětovně telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem. Kroky proruského krymského vedení označil šéf Kremlu za legitimní a zdůraznil, že jsou plně v souladu s normami mezinárodního práva. Jejich cílem je podle Putina hájit zájmy obyvatel Krymu. Merkelová mu podle agentury Reuters odvětila, že plánované referendum o připojení Krymu k Rusku porušuje ukrajinskou ústavu a mezinárodní právo.
"Situace na Ukrajině je krajně složitá. Nejdůležitější je, aby všechny strany zachovaly klid a zdrženlivost a vyhnuly se tak eskalaci napětí," řekl podle čínského ministerstva čínský prezident Si Ťin-pching americkému prezidentovi Obamovi v telafonickém rozhovoru k Ukrajině. "K vyřešení krize musí být použity politické a diplomatické prostředky," dodal Si Ťin-pching. Čína si podle něj zachovává "otevřený postoj" k návrhům, které by mohly zlepšit situaci, a je ochotna zůstat v kontaktu se všemi stranami, včetně USA, prohlásil čínský prezident, který v neděli také telefonicky mluvil o Ukrajině s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Čína zatím nedala veřejně najevo zájem podílet se na finanční pomoci Ukrajině nebo se angažovat diplomaticky. Podle agentury Reuters to odpovídá zdrženlivému přístupu Číny během většiny mezinárodních krizí. Minulý týden Čína uvedla, že sankce nejsou nejlepší cestou, jak krizi vyřešit. Současně ale dala najevo, že chce s Ukrajinou pokračovat v "přátelské spolupráci" a že respektuje územní integritu Ukrajiny.
Většina ukrajinských vojenských jednotek rozmístěných na Krymu je pod kontrolou krymských úřadů, prohlásil včera podle agentury Interfax šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov. "Ukrajinské vojenské jednotky většinou přešly pod (naši) kontrolu, nebo jsou zablokovány a jejich zbraně jsou pod společnou kontrolou," řekl. Podle Konstantinova velitelé těchto jednotek potvrdili, že nebudou podnikat žádné "agresivní akce".
Konstantinov zároveň upozornil, že o statusu těchto jednotek bude rozhodnuto po referendu o připojení Krymu k Rusku, které je plánováno na 16. března. "Pokud budou chtít zůstat a sloužit lidu na Krymu, pak nám to musejí oznámit. Těm, kteří zůstat nechtějí, zajistíme volný odchod z krymského území. Budou moci poloostrov opustit," sdělil.
Ruská armáda postupně rozšiřuje blokádu obou hlavních severních přístupů na Krym. Perekopskou šíji, která spojuje Krym s pevninou, podle informací ukrajinských pohraničníků obsadily ruské jednotky, v okolí druhé hlavní komunikace rychle rostou minová pole. Ruští vojáci zaminovali i přehradu u severokrymské obce Rjumšyne.
Česká republika pravděpodobně neuzná referendum o připojení ukrajinského Krymu k Rusku, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize. Řekl, že chystané hlasování je v rozporu s ukrajinskými zákony.
Úřadující ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja doufá, že bude politická část asociační dohody s Evropskou unií. Stát by se tak mohlo 17. nebo 21. března. Podle agentury AFP se tak šéf ukrajinské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro televizní stanici 1+1. Na přípravě podpisu dohody se domluvil úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s unijními špičkami na mimořádném summitu v Bruselu 6. března.
Právě vycouvání bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z této dohody rozpoutalo koncem listopadu bezprecedentní protesty v západní a střední části Ukrajiny, které nakonec v únoru vyústily v pád Janukovyče a jeho vlády. Nástup prozápadních sil k moci ale vyvolal odmítavou reakci na východě Ukrajiny, kde převládá ruskojazyčné obyvatelstvo.
(Zdroj: čtk, ČT, Interfax, Reuters, Bloomberg, AFP)