Aktualizováno Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku. Agentuře RIA Novosti to dnes sdělil Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace.
"Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky," řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. "O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme," řekl Klišas.
Možnost konfiskace by podle senátora měl legalizovat samostatný federální zákon. "Jakékoli sankce musejí být oboustranné," řekl.
Západ zvažuje sankce proti Rusku po vpádu ruských jednotek na ukrajinský Krym. Podle amerických novinářů se uvažuje o nevydávání víz odpovědným ruským činitelům, o ekonomických omezeních či o zmrazení majetku ruských institucí. Evropská unie navrhuje pozastavit jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu, pokud Moskva nepřispěje k uvolnění vyhrocené situace. Rozhodovat se má na čtvrtečním mimořádném summitu EU.
O tvrdé reakci na jakékoli západní sankce hovořila Moskva už v úterý. Prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci označil hrozby sankcemi za "škodlivé a kontraproduktivní". Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva na případné sankce odpoví, "a to nikoli nutně zrcadlově".
Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval.
Ruská Rada federace v pondělí doporučila prezidentu Putinovi, aby odvetou za americkou kritiku ruského postupu na Krymu odvolal ruského velvyslance v USA. Šéf Kremlu ale návrh odmítl s tím, že podobné opatření by bylo "tou poslední možností".
Evropská unie bude zvažovat sankce proti Rusku v závislosti na stanovisku Moskvy k návrhům na vytvoření zprostředkovatelské kontaktní skupiny a realizaci plánu na urovnání ukrajinské krize. V Paříži to dnes prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Kontaktní skupinu se nyní snaží dát dohromady Francie a Německo," řekl ministr.
Ve francouzské metropoli se dnes sejdou ministři zahraničí pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Jejich předem dlouho plánovaná schůzka, původně věnovaná situaci v Libanonu, se bude podle agentury Reuters zabývat situací na Ukrajině. Ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov budou v Paříži přímo jednat poprvé od ruské okupace Krymu. Konference se má zúčastnit i zástupce ukrajinské diplomacie.
Fabius potvrdil, že ve čtvrtek bude o otázce možných protiruských sankcí rozhodovat summit Evropské unie. "Sankce mohou být přijaty, pokud se napětí neuvolní. Očekáváme, že Rusko přistoupí na dialog o situaci na Ukrajině se zapojením kontaktní skupiny," řekl francouzský ministr.
Paradoxně jen několik set kilometrů od Paříže dnes vyplula k první testovací plavbě vrtulníková loď Vladivostok vyrobená ve francouzských loděnicích pro Rusko. Lukrativní kontrakt, který je zatím největší ruskou zbrojní zakázkou v zemích NATO, byl uzavřen v roce 2011. Navzdory vpádu ruských vojáků na Krym Paříž počátkem týdne oznámila, že o pozastavení či zrušení kontraktu neuvažuje. Fabius dnes toto stanovisko potvrdil.
(Zdroj: čtk, RIA Novosti, Reuters, ČT)