Světové hospodářství potřebuje pro svůj další růst energii. Největší, doposud málo využívaná zásobárna energie, se nachází v oceánech. S využitím podvodních turbín poháněných mořskými proudy je možné vyrábět elektrickou energii v obrovských množstvích. Čína stojí na počátku prvních pokusů o (masové) využití mořské energie.
Podvodní elektrárna využívající mořské proudy
Společně s Čínou jsou do projektu využití mořských proudů zapojeny také západoevropské společnosti. Například německy predikuje, že výroba elektrické energie s využitím mořských proudů a přílivových vln by v budoucnosti mohla pokrýt spotřebu 250 milionů domácností. Kromě gigantu se podobnými technologiemi zabývá také francouzský .
Čína však má, na rozdíl od jiných zemí, ideální podmínky pro využívání energie z oceánu. Přes 17 700 km čínského pobřeží představuje obrovský potenciál pro využití mořských technologií. Zahraniční firmy jsou si této „komparativní výhody“ dobře vědomy a zakládají společné podniky s čínskými protistranami a rostou také investice do podmořských technologií spojených s výrobou elektřiny. Příkladem takové spolupráce může být investiční součinnost Lockheed Martin s čínským konglomerátem Reignwood Group. Od roku 2010 již Čína investovala přes miliardu yuanů (cca 160 mil USD) do vývoje technologií na získávání energie z mořských proudů. Evropské soukromé investice do této oblasti pak dosáhly od roku 2007 výše zhruba 825 mil USD.
Rozvoj ve využití (pod)vodní energie by mohl mít dopad i na konvenční energetickou politiku a rozložení sil ve světe. Revoluce v těžbě břidlicového plynu v USA zcela přespala energetickou mapu Spojených států. USA nyní mají dostatek energie, kterou mohou navíc vyvážet. O americké dodávky zkapalněného plynu má zájem především Evropa, která po událostech na Krymu omezuje svoji závislost na ruských exportech ropy a zemního plynu.
Energeticky náročná průmyslová produkce Číny představuje pro tamější tvůrce hospodářské politiky výzvu na zajištění dostatečného množství energie potřebné pro chod nejlidnatější země světa. Produkce elektřiny s využitím podvodních turbín může přo Čínu znamenat podobnou revoluci jako těžba břidlicového plynu pro USA.
(Zdroj: WSJ, NYT, Bloomberg)