Krize na Ukrajině a přetahovaná o Krym, kde v neděli proběhne referendum o připojení k Rusku, ovlivňuje nejen energetickou bezpečnost Evropy, ale především budoucí ekonomické postavení Ruska. Těžba břidlicového plynu v USA a export této komodity do Evropy a jiných (především asijských) zemí výrazně oslabí hospodářskou a potažmo i politickou pozici Ruska - jak ukazuje nedávno zveřejněný Výhled ruské energetické politiky do roku 2040.
V současnosti probíhají v americkém Kongresu jednání, jejichž výsledkem by mělo být zjednodušení vývozu zkapalněného plynu do Evropy a Asie. Revoluce v těžbě břidlicového plynu, někdy označovaná za novodobou industrializaci, zásadním způsobem proměnila energetickou mapu světa. Spojené státy jsou díky břidlicovému plynu energeticky soběstačné a navíc mají volné kapacity pro vývoz této strategické komodity. Podle zdrojů z Bílého domu však přípravy ke zvýšení vývozu břidlicového plynu z USA budou trvat ještě více než rok.
Probíhající krize na Ukrajině a obavy o dodávky plynu z Ruska (státní ruský energetický gigant naznačil možnost omezení dodávek minulý pátek) pak působí jako katalyzátor projektu na export amerického plynu do Evropy a Asie. již jednou na začátku roku 2009 zastavil dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporu o ceny, což v tehdejších mrazech postihlo hlavně země střední a východní Evropy. Ruský monopolní vývozce plynu navíc pravděpodobně zvýší cenu za své dodávky plynu Ukrajině o více než 40 procent na 368,50 dolaru (7264 Kč) za tisíc krychlových metrů. Oznámil to ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan a potvrdil ruský prezident Vladimir Putin, který tento týden oznámil, že od dubna zruší dohodnutou slevu na dodávky zemního plynu pro Ukrajinu.
Česká republika a ostatní členské státy visegrádské čtyřky (V4) (Slovensko, Maďarsko a Polsko) proto mají zájem o americké dodávky plynu. Například maďarskou spotřebu zemního plynu Rusko pokrývá z celých 75 procent. Velvyslanci zemí V4 proto vyzvali dopisem šéfy obou komor amerického Kongresu k odstranění překážek, které brání dovozu této suroviny. "Dodávky amerického zemního plynu by byly ve střední a východní Evropě velmi vítány," uvádí se v dopisu. S podobnou výzvou se podle AP velvyslanci chtějí obrátit i na vůdce demokratů v Senátu Harryho Reida. Situaci komentoval také velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič: "Energetická bezpečnost se od politických otázek nedá odtrhnout. Je jasné, že se tady jedná o cenu plynu – pokud by byl americký plyn k dispozici v Evropě, vytvořilo by to tlak na cenu plynu, která v Evropě nyní panuje."
Není to navíc jen iniciativa zemí střední Evropy, o americký zkapalněný plyn mají zájem i staré státy EU. Britský ministr zahraničí William Hague v neděli prohlásil, že představitelé EU by měli usilovat o (větší) import zemního plynu právě z USA. Spojené státy se tak dle materiálu Americké energetické služby již v loňském roce staly největším světovým producentem ropy a zemního plynu a přeskočily tak Rusko i Saudskou Arábii. Následující graf ukazuje postupný nárůst produkce těchto komodit v USA.
Kromě rostoucích příjmů z prodeje ropy a zemního plynu se Spojeným Státům zlepšuje také postavení na poli mezinárodní politiky. Naopak role Ruska upadá s klesajícími cenami energií a poklesem exportů do Evropy. Ropa a zemní plyn navíc tvoří polovinu ruských exportních příjmů a více než polovinu příjmů ruského federálního rozpočtu.
„Břidlicová revoluce“ proto představuje zásadní faktor, který determinuje energetickou a zejména zahraničně-politickou pozici Ruska. Začíná se tak otřásat postavení Ruska jakožto energetické supervelmoci. Tento pohled potvrzuje nedávno zveřejněný Výhled ruské energetické politiky do roku 2040 zpracovaný pro ruskou Akademii věd.
Tento dokument je zajímavý hned ze dvou důvodů: (1) poskytuje kvantifikované údaje o předpokládané budoucí energetické situaci v Rusku a především (2) zcela explicitně upozorňuje na dlouhodobé negativní dopady úpadku energetické pozice Ruska s přesahy do zhoršování ekonomické výkonnosti ruského hospodářství.
V důsledku snižování ruského exportu energetických komodit (zemní plyn, ropa, uhlí) dojde ke zpomalení ruského HDP v průměru o jeden procentní bod ročně, uvádí energetický výhled. Dle stejné zprávy nastane také utlumení velkých energetických investičních projektů, které jsou spojovány s výraznými multiplikačními efekty, což povede ke snížení zahraničních investic (nejen do energetických projektů) v Rusku. Naopak USA budou výrazně těžit z břidlicové revoluce a to nejen krátkodobě, ale v horizontu několika příštích desetiletí. V tomto období USA získají energetickou nezávislost, budou benefitovat z nízkých cen komodit a nastartují své hospodářství. Pozice Ruska, jakožto energetické (super)velmoci, bude upadat, sníží se jeho vyjednávací síla ohledně cen vyvážených komodit a ruský plyn bude nahrazen levnějšími dodávkami (nejen z USA), uvádí dále energetická zpráva. Pokles příjmů z exportu zemního plynu a prodeje ropy sníží příspěvek celkového exportu surovin do ruského HDP o jednu třetinu.
Dopady břidlicové revoluce v USA, krize na Ukrajině a volání evropských států po nahrazení ruských dodávek plynu jsou pro Rusko alarmující. V příštích letech bude Rusko nejvíce citlivou zemí, co se týče dopadu volatility v cenách komodit a jejich vlivu na rozpočtové příjmy. Poklesne konkurenceschopnost ruských firem a produkce ropy a zemního plynu se v Rusku do konce roku 2020 sníží o 50 milionů tun, uvádí dále zpráva.
Propad v energetické pozici Ruska bude mít také svůj odraz v geo-politickém postavení ruské federace a ovlivní zahraniční i domácí politiku této země. Pozvolný pokles cen ropy může destabilizovat ruský politický systém, omezit vliv ruského prezidenta, oslabit jeho mezinárodní pozici a otevřít okno příležitostí pro (nové) domácí politické oponenty.
Více dramatický scénář pak počítá s oslabením moci prezidenta Putina s pokračujícím poklesem cen energií a posílením nacionalistických sil v zemi. Jako možná odpověď na tato energetická rizika se Rusku nabízí více agresivní cesta k udržení si současného mocenského a ekonomického postavení ve světě – využití vojenské síly, uvádí na závěr zpráva o výhledu ruské energetické politiky do roku 2040.
V kontextu probíhajícího konfliktu na (ještě stále) ukrajinském Krymu se zdá, že výzkumníci Ruské akademie věd velmi přesně definovali možná řešení budoucích energetických potíží Ruska.
(Zdroje: ČT, WSJ, Foreign Affairs, U.S. Energy Information Administration, PolicyMic, Global and Russian energy outlook up to 2040)