Index nákupních manažerů v průmyslu eurozóny se v květnu zhoršil. Předběžná data hovoří o poklesu na 52,5 z dubnových 53,4 bodu. Výsledek zaostává za konsensem 53,2 bodu, k čemuž přispěl především vývoj v jádru eurozóny - Německu i Francii. Květen podle průzkumu přinesl pomalejší růst výroby i tempo, kterým přibývají nové zakázky. Exportní objednávky přibývaly nejpomaleji za řadu měsíců. Zaměstnanost dál roste, i když pomalým tempem. Lepší situaci průzkum naznačuje v sektoru služeb, kde se PMI zvýšil na 53,5 z 53,1 bodu.
V Německu se průmyslový index nákupních manažerů podle předběžných údajů zhoršil. Květen přinesl pokles na 52,9 bodu z dubnových 54,1. Jde o horší výsledek oproti očekáváním nastaveným na 54,0 bodů. I přes zpomalení zůstala u slušného růstu výroba. Příliv nových objednávek dál stoupá díky celkově pozitivnímu ekonomickému prostředí i zvýšené aktivitě v automobilovém průmyslu. Exportní objednávky stoupaly zhruba stejným tempem jako v dubnu. Klesl ale objem rozdělaných zakázek.
Německému sektoru služeb se podle průzkumu vedlo lépe, když příslušný PMI nad očekávání stoupl a značí tak rychlejší růst. Kompozitní index se oproti dubnu nezměnil.
Francouzský PMI znovu zklamal, když poklesl dokonce zpět pod 50 bodů. Průmyslový index se podle předběžných květnových čísel nachází na 49,3 bodu, zatímco se čekal pouze mírný pokles na 51,0 z dubnových 51,2 bodu. Podle průzkumu poklesly nové objednávky a poprvé za pět měsíců i ty exportní. Vedle toho se prohloubil pokles zásoby rozdělaných zakázek. Snižující se aktivita táhne zaměstnanost dál dolů. Do pásma ukazujícího mírný pokles se sesunul kromě průmyslového také kompozitní index.
Předběžné výsledky květnového průzkumu mezi nákupními manažery v eurozóně hodnotíme celkově mírně negativně relativně k očekáváním. Postupně zveřejňovaná čísla vedla pouze k omezené reakci eura, jehož kurz se ve výsledku změnil minimálně.
Data jsou nadále v souladu s pozvolným oživením ekonomiky, přičemž průmysl trochu ztrácí na tempu, ale sektoru služeb se daří lépe. Květen znovu upozorňuje na rozdílnou situaci v jádru eurozóny. Německo je stále klíčovým tahounem, přičemž s přesouváním těžiště od průmyslu ke službám postupuje do další fáze oživení, kdy by jeho poptávka mohla více podporovat zbytek eurozóny. Francie se ale po dvou lepších výsledcích vrací k roli brzdy celého bloku a malá schopnost profitovat z rostoucí poptávky znovu upozorňuje na její strukturální problémy. Zbytek eurozóny podle průzkumu zrychluje, detaily ale přinese až podrobná finální zpráva.
Celkově firmy zvyšují kapacitu nabíráním zaměstnanců, je ale velmi slabé a tento vývoj se zřejmě soustředí hlavně na Německo. Růst poptávky stále není takový, aby firmám umožnil tlačit ceny produkce výš, navíc tlak na jejich marže z druhé strany vyvíjí rostoucí náklady na vstupy. Vzhledem k tomu dál absentují inflační tlaky a nadá se čekat ani rychlejší navyšování zaměstnanosti.
