Rozvíjející se trhy rostly v letech 2000–2012 v průměru o 4,75 % ročně. To je o celý procentní bod více než během předchozích dvou desetiletí. Poslední dva či tři roky ale většina z nich čelí utlumení tempa růstu, v některých případech dokonce razantnímu. Je toto zpomalení jen přechodným jevem, nebo jde o známku chronických problémů? Při hledání odpovědi se musíme nejdříve podívat na tahouny růstu. Naše analýza ukazuje, že růst zaměstnanosti a investice budou i nadále hlavními faktory, které ovlivňují růst rozvíjejících se trhů. V letech 2000–2012 byly zodpovědné za celé tři procentní body růstu, zvyšování efektivity vysvětluje jen 1,75 procentního bodu růstu. Ale je to právě růst produktivity, co stojí za zrychlením růstu po roce 2000.
Naše studie rovněž ukazuje, že za současné zpomalení mohou rovnou měrou cyklické i strukturální faktory. To znamená, že rozvíjející se ekonomiky částečně zrychlí ve chvíli, kdy zesílí oživení ve vyspělých zemích. Dosáhnout tempa růstu běžného po roce 2000 ale bude složitější. Odhady potenciálního růstu rozvíjejících se ekonomik pro následující 3 – 4 roky se pohybují na 3,5 %. To znamená, že růst by se pohyboval 1,25 procentního bodu pod dřívějšími hodnotami, i když situace se bude mezi jednotlivými zeměmi lišit. Za očekávaným zpomalením stojí v první řadě investice. Jejich růst bude v důsledku očekávaného růstu sazeb a stabilizace cen komodit mírnější. K tomu se přidávají omezení ve formě stárnutí populace a u některých zemí snahy o posílení ekonomických rozvah. Vlády rozvíjejících se zemí tak budou muset klást větší důraz na strukturální reformy zaměřené na zvýšení produktivity, která i přes nedávné zlepšení ve srovnání s vyspělými ekonomikami zaostává.
Zpomalení rozvíjejících se trhů není jen přechodným jevem, který by odezněl bez významnějších zásahů do ekonomiky. V některých zemích je posun k pomalejšímu tempu růstu dokonce žádoucí za předpokladu, že nižší růst půjde ruku v ruce s větší rovnováhou ekonomiky a udržitelností. V jiných zemích je ale současná situace příležitostí pro strukturální reformy, které mohou opět vyústit v období silného růstu a zvyšujícího se životního standardu. Jak moudře prohlásil Winston Churchill: „Optimista vidí příležitost v každém problému.“
Zdroj: iMFDirect